Sousedovice projely podzimem bez ztráty kytičky
Sousedovice – Parádním podzimem v I. B třídě, skupině B, se mohou pochlubit fotbalisté sousedovického Znakonu. Ve třinácti zápasech první poloviny svěřenci kouče Radka Pintíře neztratili ani bod a nastříleli rovných šedesát gólů (průměr 4,6!). Za vítěznou jízdou suverénního týmu ze Strakonicka jsme se ohlédli s předsedou klubu Josefem Hodonickým, který si mj. chválí povedenou generační obměnu kádru.
Tabulku vedete o osm bodů, celkem jednoznačně. Jak podzim hodnotíte?
Podzim hodnotím jako výborný výsledek. Když jsem se díval na všechny krajské soutěže od krajského přeboru až po poslední celek v 1. B třídě, jsme suverénně nejlepší. Máme skóre 60:9, co víc si přát.
Podzimem jste prošli opravdu hladce. Stalo se vám to někdy za dobu, co jste ve funkci?
Ne. Dělám to třicet let a ještě se mi to nestalo. Složili jsme mladé, perspektivní mužstvo. Asi před třemi lety jsme postoupili do 1. A třídy a tím, že jsme postoupili, skončilo nám osm lidí ze základní sestavy. Dva roky jsme se brodili na konci tabulky a dostávali jsme příděly. Ten poslední rok jsme se rozhodli, že s tím musíme něco udělat. Kádr byl přestárlý. Tři lidi jsme měli do třiceti let a zbytek byl od třiceti do čtyřiceti šesti let. Za těch třicet let se mi vážně nestalo, aby skončilo tolik lidí ze základu, počínaje brankářem. Hodně jsme sázeli tehdy na bratry Glazunovovi, ty dávali za sezonu třicet čtyřicet gólů dohromady. Potýkali se většinou se zdravotními problémy, takže jsme tu 1. A třídu hráli se čtyřmi lidmi, kteří normálně seděli na lavičce a zbytek byli hráči z B – mužstva, které hrálo okres. Udělali jsme si tedy takový tříletý krizový plán a mužstvo jsme dokázali dobře posílit. Náš věkový průměr se teď pohybuje mezi dvaceti – dvaceti čtyřmi lety, jsou to výborní fotbalisté. Jsou tam i hráči okolo třicítky, ale je to propojené tak, aby to fungovalo. Je tu i výborná parta, sehnali jsme skvělého trenéra. Za těch třicet let, na závěr své kariéry, jsem složil asi zatím suverénně nejlepší mužstvo. Je mi sedmdesát jedna let, budu tu asi ještě jedno volební období, pokud budu zvolený, a pak skončím.
Předpokládám tedy, že postoupit do 1. A třídy byste chtěli.
Samozřejmě, že ano. Lhal bych, kdybych říkal, že ne (usmívá se). Vždycky se říká, že ne, ale my chceme. V červnu plánujeme ještě posílit o dva hráče a tím by byl kádr absolutně uzavřený. Na druhou stranu naše výsledky a naše výkony určitě nezůstaly bez povšimnutí, takže bude otázka, abychom ten kádr udrželi pohromadě.
Vnímáte nějaké konkurenty, nebo už jste tak odskočení, že se za sebe moc nedíváte?
Jsou tam mužstva jako Vacov, Sedlice. Tabulka se mi teď moc nevybavuje, ale ty tři čtyři mužstva, co jsou za námi, ty vnímám jako konkurenty.
Kdo váš mančaft trénuje?
Radek Pintíř. Nechci kecat, ale myslím, že byl nějakých osmnáct let trenérem mládeže v Junioru. S ním se rozešel, takže jsem ho vzal a je to výborný trenér. Dokáže mít zajímavé tréninky, studuje Fakultu tělesné výchovy ve svých letech, takže přináší i nové prvky do toho tréninku a fungování mužstva. Ze své zkušenosti vím, že 70% výkonu dělá parta a 30% fotbal. Na tréninky nám chodí deset až čtrnáct lidí. Mohlo by jich být víc, ale někteří kluci studují vysokou školu.
Dali by se vyzdvihnout nějaké opory týmu?
V našem týmu není momentálně post, kde bychom měli slabinu. Ale kdybych měl jmenovat jednoho hráče, tak je to Pepa Šourek, který za podzim dal dvacet pět gólů.
Co příprava?
Začneme na začátku února a ke konci února bude třídenní soustředění. Máme sjednané čtyři přípravné zápasy. Ještě bych chtěl říct, pokud tedy mohu, všude kde jsem byl, jsem si zakládal fungování klubu na mládeži. V Sousedovicích, přesto, že je to taková větší vesnice, není tam žádná škola, máme momentálně mini přípravku, přípravky dvě, žáky, dorost, jedinou kategorii, kterou jsme neobsadili, je mladší přípravka, kterou teď obsadíme. Tím pádem budeme mít od mini přípravky po A – mužstvo celou škálu našich mužstev.
