Filip Horský (Slavia Praha): Na působení v Táborsku vzpomínám jen v dobrém
Táborsko – Další vizitkou dobré práce s mládeží v FC MAS Táborsko je fakt, že 18letý záložník Filip Horský už má na svém kontě ostrý start v prvoligovém A tým Slavie Praha, kam z Táborska přestoupil před 5 lety. Filip je odchovancem bechyňského fotbalu, ale čtyři důležité roky kopal za FC MAS Táborsko.
Jak vzpomínáte na svoje působení v Táborsku, kdo vás tam vedl, co vám ty roky daly?
„Na působení v FCT vzpomínám jen v dobrém. Měli jsme s kluky výbornou partu, a to se ukazovalo i na hřišti, když jsme se mohli v klidu srovnávat i s nejlepšími týmy v republice - Sparta, Slavia atd. A i já sám jsem se díky mým spoluhráčům mohl zlepšovat a posouvat dal. Co si vzpomínám, tak mě v Táborsku trénovali trenéři Dařena, Brabec, Cízler a můj taťka, poté v dalších kategoriích trenéři Ondráček, Kokeš, Icha. Roky, které jsem zde strávil, mi myslím daly tu správnou motivaci a cestu se dostat ve fotbale co nejvýše.“
Jak a kdy se zrodil váš přestup do Slavie?
„To bylo v roce 2016 a šel jsem tehdy do kategorie U14. A můj přesun do Slavie se zrodil tak, že když jsme hráli proti Slavii, zaujal jsem jejich trenéry a potom se na mě byli ještě párkrát podívat na jiných zápasech. No a nakonec usoudili, že bych mohl být perspektivním hráčem pro jejich tým.“
V roce 2019 jste zvítězil ve vzdělávacím programu UEFA. O co šlo a jaký to mělo pro vás význam?
„Díky tomu, že se Slavia dostala do skupinové fáze Ligy mistrů, hrála se tu i mládežnická LM, kde jsem byl v širší nominaci. Každý z nominovaných dostal své údaje do aplikace, ve které byly formou různých her, kvizu a videí otázky týkající se fotbalu. Já jsem všechno, co šlo, zodpověděl a udělal a vyhrál jsem tuto soutěž. Ale nějak zvláštní význam to pro mě nemělo, protože je sice důležité něco vědět, ale nejdůležitější je to co předvedu na hřišti.“
V sobotu jste v 18 letech nastoupil na tři minuty v prvoligovém duelu Slavie s Libercem. Můžete popsat své pocity, míru nervozity, pokyny od trenéra Trpišovského?
„Už před zápasem mi něco málo naznačoval Přéma Kovář, že když se bude zápas dobře vyvíjet, tak bych mohl na pár minutek naskočit. Nervózní jsem ani moc nebyl, jen trochu hned při rozcvičce, když jsem vyběhl na hřiště a bylo tam docela dost lidí. Ale i když jsem šel ´jen´ na pár minut, tak jsem si to hrozně užil, přeci jenom je něco jiného se na kluky dívat v TV a potom si s nimi zahrát na hřišti. Pokyny od trenérů byly jednoduché - nebát se hrát a pilovat lajnu, na které jsem měl za úkol se vracet s levým bekem Mikulou.“
Jaké máte fotbalové plány, co byste si přál?
„Byl bych moc rád, kdyby moje starty za A tým přibývaly a kdybych se stal plnohodnotným členem áčka jako například Dan Samek. A určitě bych se Slavií chtěl vyhrát nějaké trofeje. Nejvíce bych si jednou chtěl zahrát anglickou Premier League.“
Vracíte se někdy do Tábora, udržujete kontakt s Táborskem?
„Ano, do Tábora se vracím, občas se zajdu podívat na áčko, někdy potkám i známé z mého působení v Táborsku. Udržuji takový lehký kontakt - párkrát jsem se viděl s panem ředitelem Holubem.“
