Příprava oslav Benešových padesátin ve Strunkovicích probíhala v nejvyšším utajení

Abrahám vám poklepal na rameno. Jak probíhaly nedělní oslavy vašich narozenin?
Režii oslav měl pod palcem můj kamarád a asistent Petr Kortus. Tímto mu ještě jednou děkuji. Před zápasem mi Jan Jílek z KFS se zástupci klubu, hráči, trenéry a bývalým spoluhráčem Frantou Kubičkou poblahopřáli k tomuto jubileu. Všechno pečlivě zdokumentoval fotograf Jan Škrle. Poté následoval zápas s Prachaticemi B, který jsme vyhráli 3:0. Po zápase jsme si dali nějaké to pivo. Nic velkého.

Prý jste neměl tušení, co klub na vás nachystal.
Posledních čtrnáct dní mě Petr Kortus neustále přesvědčoval, že oslavy v neděli nemají cenu, že hrajeme večer, ráno jdou všichni do práce, ať mi to není líto, že nic nebude, že to necháme na poslední zápas. Takže jsem s ničím takovým vůbec nepočítal. Před zápasem jsem viděl na tribuně pány Jílka, Škrleho, nějaký kamarády a protože jsem se soustředil na přípravu na zápas a zároveň mám trochu delší vedení, tak mi vůbec nic nedocházelo. Asi půl hodiny před zápasem se mi rozsvítilo a celou věc jsem pochopil.

Počítám, že jste slavil na několika frontách. Kde to bylo nejnáročnější?
Ano, oslavy již nějaké proběhly. Další velká akce, možná ta nejnáročnější, teprve přijde. Už nyní jsme s hráči a vedením domluveni, že to doženeme po posledním zápase. Všichni mají za úkol dostat vycházku až do rána. Máme zamluvenou hospodu a kapelu. Už se všichni těšíme.

Jaký dárek vám udělal největší radost? Počítám, že to nebyly jen tři body.
Čím je člověk starší, tak dárky spíše dává než dostává. Proto jsem byl mile překvapen, že najednou i já něco dostal. Samá gratulace, dort, lístky na fotbal, lístky na koncert, poukazy na večeři do restaurace, obraz se svými fotkami z fotbalových působišť. Dárky fakt moc pěkný. Všem, rodině, kamarádům, zástupcům klubu, trenérům i hráčům našeho A i B mužstva, za ně moc děkuji. Velkou radost mi udělala již zmiňovaná oslava na hřišti. Zároveň si vážím všech gratulací s vyjádřením podpory od kamarádů, známých nebo i neznámých lidí buď přímo nebo na sociálních sítích. Ještě jednou všem moc děkuji.

S fotbalem jste toho prožil hodně. Na co nejraději vzpomínáte?
Fotbal mě provází celý život, dorost Strunkovice, Písek, muži Budějovice, Prachatice, Strunkovice. Jako hráč i jako trenér jsem ve fotbale poznal hodně spoluhráčů, protihráčů, trenérů, funkcionářů. Mám mezi nimi spousty kamarádů. Nerad bych na někoho zapomněl, proto nebudu jmenovat. Pokud jde o sezonu, tak určitě rád vzpomenu na postup před 16 lety  do I. B třídy ještě jako hráč a před rokem a půl postup do A třídy už jako trenér. Při oslavách těchto postupů si člověk nejvíc užíval tu obrovskou spontánní radost všech lidí okolo.

Býval jste na ostatní spoluhráče náročnější jako tahoun mužstva nebo teď v roli trenéra?
Jako hráč jsem býval přísný hlavně sám na sebe - trénink, fyzická připravenost a další, totéž se snažím požadovat po našich hráčích. V roli trenéra to je určitě složitější. Kluci někdy naříkají, ale myslím, že už si zvykli.

Snilo se vám někdy o tom, že se ve Strunkovicích bude hrát I. A třída?
Určitě nesnilo, ale asi poslední dvě sezony před postupem jsme o tom v klubu vážně uvažovali. Začali se nám vracet dorostenci z Písku, Prachatic, o některé hráče z mužstva byl zájem z vyšších soutěží. Mám pocit, že bez postupu do A třídy by se nám mužstvo nepodařilo udržet.

Váš tým si zatím vede nad očekávání. Už se na vyšší soutěž adaptoval?
Po osmi kolech snad ano, ale nechci to zakřiknout. Máme docela úzký kádr, přijdou zranění, pracovní povinnosti, pokles formy a všechno může být jinak.

Co říkáte úrovni soutěže a koho favorizujete na postup do kraje?
Myslím, že obecně úroveň výkonnostních soutěží trochu klesá kvůli nedostatku  kvalitních hráčů, ale I. A třída není pro nikoho vůbec jednoduchá a ještě z ní postoupit je velmi náročný. Tipuji Roudné, proto si cením výhry nad tímto soupeřem.

Na jakých příčkách se chcete pohybovat?
Konkrétní cíle jsme si nedali. Čekali jsme, jak se nám povede začátek soutěže. Po osmi odehraných zápasech snad mohu říct, že bychom se chtěli pohybovat v horní polovině tabulky, čím výše, tím lépe.