„Hvězdná“ výpomoc aneb jak mladíci potopili vodníky
Jaro roku 1966 zastihlo vodníky, jak se dlouhá léta přezdívalo týmu VS Tábor, v krajském přeboru. A to jako nováčka, vítěze 1. A třídy. Táborští byli takříkajíc v „laufu“. Přitom v podzimní části soutěže nic nenasvědčovalo tomu, že by mohli aspirovat na zisk přebornického titulu a na návrat do divize po dlouhých osmnácti letech. Do přeboru totiž vstoupili hanebnou prohrou 0:6 v derby na písku v Sezimově Ústí. I v dalších dvou kolech taky vyšli naprázdno. Porážka doma s Hlubokou 0:1 v posledním podzimním kole je srazila až na dvanácté místo tabulky.
Na jaře to ale vypadalo tak, že vodníky přes zimu někdo zázračně vyměnil. Stejné tváře, ale jiní fotbalisti! Sousedským ševcům sice debakl vrátit nedokázali, hráli s nimi doma 0:0, ale pak se rozjeli.
Štika od Jordánu útočí
V Soběslavi Táborští zvítězili 4:0 (Kášek se blýskl hattrickem) a Rudou hvězdu České Budějovice, jednoho z favoritů přeboru, zdolali doma 2:1. To byl hodně cenný zisk!
Dalšího favorita, Spartak Strakonice, doslova rozbombardovali 8:1 (Kášek vstřelil čtyři branky, Volek hattrick)! Cennou výhru 2:1 vydřeli v Prachaticích proti tamější Dukle, béčko její jmenovkyně z Písku přehráli před svým publikem těsně, ale zaslouženě 3:2. To už se VS Tábor probily až na třetí místo přeborové tabulky a deník Jihočeská pravda zveřejnil článek s titulkem „Štika od Jordánu útočí“.
Přitom Spartak Strakonice i RH České Budějovice, mezi nimiž se mělo rozhodovat o konečném prvenství a o postupu do divize, začaly klopýtat.
V derby Rudých hvězd Volary udolaly doma České Budějovice. To byl výsledek, který u Jordánu vzbudil nadšení! V tabulce se totiž situace vyvinula takto: pokud vodníci v předposledním kole doma porazí jakýmkoli rozdílem Rudou hvězdu Volary, vyšvihnou se dokonce do čela! A pak už jim jen stačí – opět jakkoli – vyhrát v posledním kole na Hluboké a na Svépomoc se konečně vrátí vytoužená divize.
Mladíci potopili vodníky
Nenápadná Rudá hvězda Volary byla vojenským oddílem patřícím do resortu vnitra, její dresy oblékali mladíci, kteří v podhůří Šumavy vykonávali povinnou vojenskou službu v bývalé Pohraniční stráži. Boj o postup do divize nebyl jejich bojem, záchranu v soutěži měli v kapse. A tak si přijeli na Svépomoc před návratem do civilu zahrát fotbal a zkusit potrápit jarní štiku přeboru (trenéři Jarosla Němec a František Jouza).
Té chyběli Nedvěd s Káškem a nervozita toho dne svázala vodnické kopačky až netušenou měrou. Postup byl tak blízko, blizoučko… Jakkoli Táboráci na jaře váleli, jakkoli předváděli pohledný fotbal, který do hlediště na Svépomoci lákal stovky diváků, tohle byl den blbec. Na domácí deka padla deka a inkasovali od bezstarostně a jednoduše hrajících pohraničníků z Volar čtyři branky. Rozhodčí přitom nepískal zrovna proti domácím, ti dostali výhodu dvou penalt, Štengl a Hňup je proměnili, trefil se ze hry ještě Syrový… Ale bylo to málo, zoufale málo.
Hvězda pomohla hvězdě
Rudá hvězda si po výhře 4:3 naprosto nečekaně odvezla do Volar oba body. Tím náramně pomohla své jmenovkyni z krajského města, kterou předtím doma porazila, a šokovaní Táboráci aby smutnou Svépomoc potáhli černým suknem.
Rudá hvězda ČB pak už svou šanci nepustila, a ačkoli VS Tábor vyhrály na Hluboké v posledním zápase hladce 3:0, bylo jim to platné jako hluchému varhany.
V tabulce skončili vodníci až třetí, za postupující RH a za druhými Strakonicemi.
Už ne RH, ale Dukla Rožnov
V divizní soutěži, v ročníku 1966/1967, ovšem Rudou hvězdu ČB nehledejte. Klub totiž na konci jara 1966 přešel z podřízenosti ministerstva vnitra pod resort obrany a dostal tím pádem i na chvilku nový název – Dukla Rožnov České Budějovice.
A zklamaným táborským vodníků nezbylo nic, než zaútočit na postup o rok později.
