Divize „ševcům“ utekla - o skóre…
Fotbal na Táborsku ovládl v nynějším tisíciletí Spartak Sezimovo Ústí. To je neoddiskutovatelný fakt. FK Tábor, bývalí „vodníci“, jakožto reprezentant okresního města v závěrečné etapě své existence fungoval jen ve stínu „ševců“. Ti na Soukeník přivedli napřed divizi, pak ČFL a nakonec i II. ligu. Ne každý ovšem ví, že něco takového zdaleka nebyla úplná novinka. Fotbalové Sezimovo Ústí totiž i v minulosti Táboru konkurovalo velmi úspěšně a nejednou bylo v jihočeských soutěžích lepší než rival od Jordánu.
Dělo se tak zejména proto, že v Sezimově Ústí otevřela zlínská firma Baťa v roce 1939 svůj strojírenský podnik MAS. Tam pak za prací přišla z Moravy i odjinud řada velmi dobrých fotbalistů, takže místní průměrný klub se stal dravou štikou v jihočeském fotbalovém rybníku.
Na dlouhá desetiletí sice, v padesátých až osmdesátých letech, opanovala pomyslný fotbalový trůn na Táborsku armádní Dukla Tábor. Na její úspěchy se jak na Svépomoci, tak na Soukeníku hledělo s jistou porcí závisti. Než však vojenský tým vtrhl na scénu, soupeřily o primát v okrese právě SK MAS Sezimovo Ústí a DSK Tábor.
Sezimovo Ústí ovládlo 1. A třídu
Tak třeba v sezoně 1946/1947 „ševci“ ovládli 1. A třídu, nejvyšší soutěž v jižních Čechách, když byli nejlepší ze čtrnácti účastníků. Odehráli 26 utkání, z nichž 22 vyhráli. Jednou remizovali a jen třikrát našli přemožitele. Jak v domácím prostředí, na Baťově (stadion na Soukeníku vznikal postupně až v letech 1951 - 1957), tak i venku „ševci“ řádili jako správný leader I. A třídy. Se ziskem 45 bodů při skóre 123:31 se stali mistry Jihočeské župy. Jejich útok, to byla všude obávaná lavina. Vždyť průměr vstřelených branek „ševců“ představoval skoro pět branek na jedno utkání a jejich vůbec nejlepším kanonýrem byl Tomšíček!
Turnaj župních vítězů
Prvenstvím v I. A třídě a převzetím župního poháru ovšem „ševcům“ sezona neskončila. Čekal je totiž letní kvalifikační turnaj župních vítězů. Ze čtyř účastníků si měl první a druhý tým vybojovat právo účasti v Divizi českého venkova, která byla druhou nejvyšší soutěží československého fotbalu. Kdyby se Sezimovu Ústí postup povedl, měly by jižní Čechy v následujícím divizním ročníku 1947/1948 tři zástupce – SK Meteor České Budějovice, SK Vodňany a „ševce“ (SK České Budějovice právě postoupil z divize - poprvé v historii - do první ligy).
Úvodem šokující nakládačka
Všechno ale v neprospěch Sezimova Ústí silně ovlivnil hned první kvalifikační mač na domácí půdě. Jihočeši narazili na Severočechy, na mistra Radějovy fotbalové župy SK Teplice-Šanov. Dne 20. července 1947 dostali „ševci“ před návštěvou 2100 diváků takovou nakládačku, jakou si už léta ani neuměli představit. Žlutomodří z lázeňského města je rozdrtili 8:3, když dvě branky domácích vstřelil kanonýr Tomšíček, jednu Říha. Časem se ukázalo, že právě tenhle debakl stál Sezimovo Ústí postup. Jinak si „ševci“ v kvalifikačním turnaji doma vedli dobře. Západočeského přeborníka SK Nýřany porazili 1:0, středočeského SK Slavoj Osek 3:2.
V teplické odvetě, kterou sledovalo 4 000 diváků, Jihočeši zabojovali a vysokému favoritovi podlehli čestně 2:4, když obě jejich branky vstřelil Prošek. V Nýřanech ovšem taky prohráli, a to těsně 2:3.
V závěrečném kole „ševci“ zvítězili nad Slavojem Osek taky 3:2, když se Středočeši, už bez naděje na postup, bili jako lvi.
Vše se rozhodlo v Nýřanech
Teplice-Šanov už měly postup jistý, kdežto Nýřany si ho mohly před vlastním početným a hodně bouřlivým publikem (2 500 natěšených fanoušků) taky zajistit. Nýřanští tedy šli do boje stylem „buď, anebo“ a z jejich kopaček se od prvního hvizdu sudího Haiflera jiskřilo. Severočeši už prostě neměli tu správnou motivaci a než se nechat pokopat a zranit, to raději mač odehráli v tréninkovém tempu. Tím pádem Nýřany vyhrály hladce 4:0, čtvrtou branku vstřelily z penalty čtvrthodinu před koncem a slavily spolu s Teplickými postup do vytoužené divize. Z druhého místa.
Západočechům pomohlo skóre…
Rozhodlo skóre. A to měly Nýřany o tři branky lepší než SK MAS. Jednak díky drtivé výhře Teplic-Šanova 8:3 nad „ševci“ na Baťově hned v úvodu turnaje a hlavně díky svému poslednímu domácímu zápasu, který už SK Teplice-Šanov v Nýřanech odehrál raději tak, aby jeho hráči ze západních Čech odjeli v klidu a ve zdraví…
„Ševci“, jak už bylo řečeno, na závěr kvalifikace taky vyhráli, ale jen 3:2. K postupu by museli zvítězit o pět branek… Borci z Oseka však bojovali o čest a dobré jméno svého klubu do poslední vteřiny. I když se jim divizní vidina už dávno rozplynula před očima.
Konečná tabulka kvalifikace:
| 1. | SK Teplice-Šanov | 5 0 1 | 31:14 | 10 bodů |
| 2. | SK Nýřany | 3 0 3 | 14:16 | 6 bodů |
| 3. | SK MAS Sezim. Ústí | 3 0 3 | 14:19 | 6 bodů |
| 4. | SK Slavoj Osek | 1 0 5 | 14:24 | 2 body |
Do divize postoupily SK Teplice-Šanov a SK Nýřany, Sezimovo Ústí a Osek zůstaly v příslušných župních soutěžích.
A co dnes?
Ještě se pro zajímavost podívejme, jak si vedou bývalí účastníci kvalifikace z léta 1947 v současnosti.
FK Teplice, přímý pokračovatel bývalého SK Teplice-Šanov, je stabilním a dlouholetým účastníkem naší první ligy.
SK Nýřany, dnes pod názvem DIOSS Nýřany, hraje II. třídu, přebor okresu Plzeň-sever. Utkává se tam například s Baníkem Zbůch, Baníkem Líně, TJ Tlučná, Olympií Kožlany…
SK Slavoj Osek kope ještě níže - III. B třídu Berounska, kde jsou jeho soupeři třeba Cerhovice B, Lochovice, Zaječov, Praskolesy…
A jaká je historie bývalého SK MAS, později Spartaku Sezimovo Ústí, to příznivci jihočeského fotbalu velmi dobře vědí. Od roku 2011 je spolu s někdejším FK Tábor součástí spojeného, dnes druholigového klubu FC MAS Táborsko.
