Českobudějovický fotbal smutní, odešel Miloslav Šerý
České Budějovice – Smutná zpráva zasáhla ve čtvrtek českobudějovický fotbal. Ve věku 91 let zemřel legendární obránce Dynama a kapitán Miloslav Šerý. S útočníky svedl stovky neúprosných soubojů, ale nikdy nebyl během kariéry vyloučen. Jeho velkým vzorem byla meteorácká ikona Antonín Prokeš.
Vynikající hlavičkář s rychlým startem na míč začínal s fotbalem v rodném Ševětíně, kde si jej v roce 1947 vyhlédl Jan Nový, trenér dorostu SK Č. Budějovice. Na každý trénink na hřišti u plynárny jezdil na kole. Dvacet kilometrů tam a zase zpět. V černobílém dresu se ihned podílel na titulu mistra Jihočeské župy. Rád vzpomínal na památné střetnutí dorosteneckého výběru Jihočeské fotbalové župy v Praze se Středočeskou župou (více zde).
Ve čtyřech ligových utkáních (1948) coby benjamínek hrál pravého obránce místo zraněného Hynka Bonuše. Slibný rozjezd kariéry přibrzdil dobrovolným odchodem do vojenské akademie v Prostějově, kde hrál dva roky ve vojenském týmu IV. třídu. Po návratu do civilu válel dalších třináct let v černobílém dresu Dynama a prožíval s klubem všechno dobré i zlé. Potom hrál ještě za B-tým a jedenáctku starých pánů.
Původně nastupoval v obraně, později jako střední záložník – centrhalv, jak se mu říkávalo. S Františky Thalerem a Zemanem vytvořil na začátku 60. let minulého století obávanou záložní trojici. Byl nedílnou součástí reprezentační jedenáctky Jihočeského kraje. Zahrál si na plynárně, byl u otevření hřiště u šroubárny v Havlindě (1957) a na zrekonstruovaném Střeleckém ostrově (1969) za starou gardu. Zažil sloučení odvěkých rivalů Dynama a Slavoje (bývalého Meteoru). V černobílých barvách okusil první a druhou ligu, oblastní soutěž (divizi), krajský přebor, s béčkem I. A třídu. S o pět let starším bratrem si zahrál na „ploché dráze“ za TJ Pedagog, kde rovna založili fotbalový oddíl.
S redakcí Jihočeské fotbalu byl u křtu historického kalendáře a knihy Zlaté okamžiky českobudějovického fotbalu, nechyběl mezi čestnými hosty výstavy Fotbal pod Černou věží. Navštívil s námi bývalé spoluhráče Františka Ondoka ve Zlivi, když slavil devadesátku, a Františka Fiktuse, za nímž jsme se vydali až do Mirošova u Rokycan. Několikrát jsme Miloslava Šerého navštívili doma v „Havlindě“ a vzpomínali na památná utkání a stovky spoluhráčů, které znal nazpaměť.
