Tři a půl tisíce diváků na divizi
Tři a půl tisíce diváků na divizním mistrovském utkání – zdá se to jako cifra z říše fantazie? A přece to byla pravda. Na táborské Svépomoci se právě tolik platících diváků sešlo v neděli 10. září 1967. Na pořadu byl ovšem skutečný tahák, opravdový kasamač. Domácí Vodní stavby Tábor, nováček divize, hostily v městském derby Duklu Tábor. Ta ovšem ještě na jaře hrála II. ligu. Měla být tedy favoritem, ale…
Zajímavostí jistě je i fakt, že dukelský dres oblékl i jeden z nejznámějších jihočeských fotbalistů všech dob František Cipro.
„Vodníci“ zahájili na své důvěrně známé škváře drtivým tlakem a brankář Dukly Čaloun musel likvidovat ostré střely domácího Káška. Závěr první půle ovšem už patřil Dukle. Nejprve Pěnek pálil z malého vápna nad břevno a Jirousek rozkmital bombou břevno nad domácím gólmanem Zajíčkem (pro zajímavost bývalým strážcem dukelské branky).
Po přestávce spálil jasnou loženku znovu dukelský Pěnek, na druhé straně se stejně vedlo „vodníku“ Štenglovi (na vojně hrával taky za Duklu Tábor). Všechno rozhodl hostující Klečacký. Na jeho jedovku z dvaceti metrů Zajíček pozdě zareagoval a Dukla splnila v derby roli favorita, když vyhrála poměrem 1:0. Objektivně řečeno – plichta by asi byla spravedlivější.
Odvetě na stadionu Míru přihlíželo na jaře 1968 o tisíc duší méně – 2500 diváků. Mač skončil plichtou 0:0. S tou – a s bodem získaným venku - byli spokojenější hostující „vodníci“. VS získaly na trávníku u Jordánu remízu dobrou taktikou, když chytře zpomalovaly rychlou hru domácích vojáků. Hostující střelce Syrového a Štengla vychytal gólman Dukly Čaloun, ovšem největší šanci měl dukelský Pěnek v 80. minutě. Šel zcela sám na brankáře VS Zajíčka a mohl (měl) rozhodnout. Těsně ovšem minul tyč branky hostí. To už fandové vojenské jedenáctky zvedali ruce na hlavy, marně…
Dukla Tábor nakonec divizi vyhrála, aniž by prohrála byť jediný zápas, a vrátila se do II. ligy. VS Tábor jako nováček obsadily znamenité 5. místo. Proto jak na stadionu Míru, tak i na Svépomoci zavládla po sezóně spokojenost.
A upřímně - návštěvy 3500, respektive 2500 fandů fotbalu, to je dnes nesplnitelný sen pokladníka každého divizního klubu.
