Exligista Pavel Pilík se usadil v Chýnově a trénuje místní mládež

Pavle, jak jste se dostal do Chýnova a co vás nejvíce oslovilo, že jste kývl na tuto trenérskou nabídku?
V Chýnově bydlíme s rodinou již dva roky, od doby, co jsem působil v FC MAS Táborsko. Trénování mě vždy bavilo, již sedm let se starám o fotbal v mojí rodné vesnici Luhy, kde hrajeme okresní přebor. Tím, že bydlíme hned vedle hřiště, tak jsem měl dobrý přehled o chod a dění na hřišti. Trenérů není mnoho a dětí spousta, proto jsem rád nabídl pomocnou ruku. Chtěl bych děti něco naučit a předat svoje zkušenosti

Jakou mládežnickou kategorii trénujete a jak jste spokojen s přístupem k tréninkům malých chýnovských fotbalistů?
Trénuji dvě kategorie. První jsou ty nejmenší začátečníci od čtyř do šesti let. Druhá kategorie od devíti do dvanácti let. S přístupem dětí jsem spokojený, akorát je to pro ně změna v náplni tréninku. Musí si zvyknout na moje nové metody a přístup v trénování.

Kolikrát s nimi v týdnu trénujete, co vás na trenérské činnosti těch nejmenších nejvíce přitahuje a jak se vám líbí chýnovský fotbalový areál?
Na hřišti jsem každý den. Každá kategorie trénuje dvakrát třikrát za týden, podle domluvy. Areál je moc hezký. Myslím, že děti tu mají velké využití pro fotbal. Jen to chce tvrdě pracovat.

Máte za sebou slušnou fotbalovou kariéru. Můžete prozradit, kde se vám líbilo nejvíce?
Svojí fotbalovou kariéru si stále ještě užívám. Fotbal je odmala pro mě všechno. Prošel jsem mnoha kluby od první až po třetí ligu. Srdcovkou je samozřejmě Příbram, která mě vychovala. Jinak se mi líbilo tady v Táboře.

Jaké máte ještě plány do budoucna? Je vám teprve 28 let a v současné době hrajete fotbal u našich jižních sousedů v Rakousku. Nemáte ambice si zkusit ještě někde třeba i 1. ligu? Váš bratr Tomáš teď působí v Jablonci.
Do budoucna bych chtěl zůstat v Rakousku. Jsem tam spokojený. Ambice už nejsou tak veliké, dříve moji kariéru přibrzdila dvě zranění nohy. Můj sen pro mě vždy byl zahrát si první ligu a ten se mi splnil. Ve svých 28 letech už dávám přednost rodině. Fotbal v Rakousku mi nezabere tolik času a dá se skloubit s prací.

O vás je známo, že jste býval nebo možná ještě jste někdy emotivním hráčem. Měl jste někdy problémy s rozhodčími? A přenášíte někdy své emoce i do trenérské činnosti?
Myslím, že zrovna emotivním hráčem nejsem. Na hřišti se dokážu ovládnout, tudíž s rozhodčími jsem problém nikdy neměl. Co se týká trénování, to už je jiná. Chci po hráčích, aby do toho dávali všechno a někdy mě je více slyšet (smích).

Chýnovský A tým dospělých pod vedením trenéra Petra Holoty hraje dlouhá léta krajskou I. A třídu, kde se pravidelně umisťuje v horní polovině tabulky. Neměl byste někdy v budoucnu, když nyní v Chýnově žijete, chuť a zájem vypomoci jako hráč domácímu mužstvu?
Teď momentálně nad tím nepřemýšlím. Spíše rád klukům pomůžu ohledně tréninku.

Můžete také něco prozradit ze svého soukromého rodinného života a také jak se vám v Chýnově líbí?
Rodinný život mám moc hezký. Mám dvě krásné dcery a úžasnou manželku, která mě podporuje. V Chýnově se nám moc líbí.