- Jihočeský fotbal
- Články
- Panenka na Jaroslava Hošnu nevyzrál. S vršovickým dloubákem se proslavil ve finále mistrovství Evropy!
Panenka na Jaroslava Hošnu nevyzrál. S vršovickým dloubákem se proslavil ve finále mistrovství Evropy!
Byla to velká sláva. Je 11. dubna 1976 a fotbalový stánek ve Vodňanech se pyšní novými kabinami a tribunou. To se přece musí pořádně oslavit. Domácí tým Vodňan, účastník krajského přeboru, si tehdy pozval k přátelskému utkání slavnou Bohemku. Ta přijela v kompletním ligovém složení a fanoušci ve Vodňanech tak mohli na vlastní oči vidět v akci Antonína Panenku, Zdeňka Prokeše, kapitána Miroslava Valenta, Františka Jílka a další ligová esa.
Za krásného jarního počasí praskal vodňanský stadionek ve švech. Všichni byli zvědaví, jak dlouho vydrží domácí celek vzdorovat věhlasným klokanům. "Atmosféra zápasu byla slavnostní. Pro nás i pro fanoušky to byl opravdový svátek. Bohemka hrála ve volnějším tempu. Přece jenom nám klokani nechtěli uštědřit nějaký výprask a pokazit nám oslavy. My jsme se snažili, ale přitom jsme také hráli ohleduplně, aby nedošlo k nějakým zbytečným zraněním. Myslím, že to byl z obou stran korektně hraný zápas," vzpomíná na duel s pražským velkoklubem přímý aktér utkání Jaroslav Hošna, odchovanec Igly Č. Budějovice.
Brankář Vodňan se nakonec stal slavným. Ukázalo se to však až o pár měsíců později. Ale nepředbíhejme a vraťme se k dění na hřišti. Domácí celek prohrává s Pražany 0:1 a vypadá to, že za malý okamžik to bude už 0:2. Na penaltový puntík si totiž staví balón Antonín Panenka. Špílmachr klokanů to zkusil doprostřed brány. Asi počítal s tím, že domácí gólman riskne nějakou stranu, ale přepočítal se. Jaroslav Hošna zůstal stát na místě a míč stačil zachytit před brankovou čarou. Míč zpočátku neměl úplně pod kontrolou a Panenka se tak řítil k vodňanskému brankáři, aby míč dorazil do sítě. Hošna byl ale rychlejší a blížící se nebezpečí zažehnal.
"Sledoval jsem Panenku v televizi a přemýšlel jsem, že by mohl dát míči faleš vnitřním nártem. Když už se rozbíhal, tak jsem znejistěl, protože jsem si vzpomněl, že Panenka kope penalty různými způsoby. Výsledkem byla moje pomalá reakce. Místo abych rychle riskoval nějakou stranu, zůstal jsem stát uprostřed a to mě zachránilo," honily se hlavou Jaroslavu Hošnovi myšlenky při exekuci pokutového kopu.
Antonín Panenka si ale vše vynahradil a vodňanského brankáře překonal dvakrát ze standardních situací. Radost z hattricku však Hošna díky chycené penaltě českému reprezentantovi překazil. Přesto favorizovaní klokani vyhráli 3:0.
A teď jiný příběh. Píše se 20. červen 1976 a v Bělehradě vrcholí finále mistrovství Evropy Československo - Německo penaltovým rozstřelem. A je tady rozhodující moment. Míč si staví Antonín Panenka, rozbíhá se a gól. "Jsme majstry Európy," křičí do mikrofonu komentátor přímého přenosu Karol Polák. Jistě si na ten slavný okamžik vzpomínáte.
Penaltu, která rozhodla o zlaté medaili pro Československo, Panenka kopl přesně stejným způsobem, jako dva měsíce předtím ve Vodňanech. Tentokrát to dopadlo dobře a mohli jsme slavit. "V Bělehradě Panenka tu penaltu kopl o něco líp než u nás ve Vodňanech. A Sepp Maier taky neudělal stejnou chybu jako já. Reagoval totiž naprosto správně. Bleskově se vrhl k tyči, ale právě proto dostal gól. Penaltu doprostřed vůbec nečekal," usmívá se Jaroslav Hošna při vzpomínce na slavný „vršovický dloubák“, jehož vynálezcem je Panenkův spoluhráč Štefan Ivančík z Nitry, který strávil vojnu v RH Volary a následně půl roku působil v Dynamu Č. Budějovice.
V té době totiž brankáři nebyli na podobné zakončení zvyklí. Doprostřed brány penalty nikdo nekopal. S trochou nadsázky lze konstatovat, že vodňanský Jaroslav Hošna tak trochu přispěl k zisku titulu mistrů Evropy. Panenkovi totiž ukázal, že jeho pověstnému dloubáku k dokonalosti ještě něco chybí. Vyhlášený penaltový exekutor měl ještě dva měsíce na to, aby na svém zakončení doprostřed brány zapracoval. Kdo ví, jak by to v Bělehradě dopadlo, kdyby Jaroslav Hošna penaltu ve Vodňanech nechytil. Možná by si byl Antonín Panenka ve finále mistrovství Evropy až příliš jistý…