Postup do divize řadím na první místo, ohlíží se za soběslavskou štací Martin Dvořák

pátek, 6. března 2020, 21:05

Kamenice nad Lipou – S Martinem Dvořákem přišly do Soběslavi tolik potřebné góly. Okamžitě si získal pozornost soupeřových obran. Bylo léto roku 2015 a spartakovci se ledva zachránili. S rychlonohým útočníkem, který se nemalou měrou zasloužil na vzestupu (za dvě sezony v KP stihl 38 gólů!), se rázem vyšvihli na třetí místo a rok nato historicky vykopali první místo v krajském přeboru a postup do divize. „Byl to nezapomenutelný zážitek,“ tvrdí dnes už bývalý hráč Spartaku, v jehož dresu odehrál 125 zápasů a nastřílel 55 gólů. V zimě se už ne tolik vytěžovaný forvard vrátil do mateřské Kamenice.

Martine, při turnaji v Kamenici jste se vytáhl ve finále na soupeře z Lomu. Zkušené obraně jste dal tři góly. Na vítězství v turnaji váš hattrick nestačil. Co ty penalty, v nichž Chylík zářil?
Za hattrick proti takovému soupeři jsem nesmírně vděčný, rozhodně mi to pomohlo psychicky dostat se do pohody. Spoluhráči hráli výborně, já jen stál na konci povedených akcí. Penalty jsme Chylíkovi značně usnadnili naší laxností, což se mi trochu nelíbilo, ale celkový herní výkon byl nad očekávání.

Už jste se sžil s novým mužstvem?
S týmem jsem se sžil po pár trénincích, s klukama se znám dlouho, s většinou už jsem hrál před pěti lety, ale jsou tam i mladíci, kteří mají potenciál.

Na podzim jste se rozloučil s fanoušky soběslavského fotbalu a po čtyřech a půl letech se vrátil do mateřské Kamenice. Kdy ve vás uzrála myšlenka skončit v divizi?
Myšlenka vrátit se byla už v létě, přeci jen už jsem nebyl tolik vytěžovaný jako dříve a hrát jsem stále chtěl, ale říkal jsem si, nebudu utíkat bez boje a o místo se porvu. Jenže se mi nezařadilo, tak jsem své rozhodnutí vrátit se zachoval.

Do Spartaku jste zamířil v létě 2015. Kdo vás tam přivedl?
Do Soběslavi mě přivedl předseda „Mastek“ Nývlt. Byli jsme spolu na mistrovství světa ve futsalu na Mallorce za reprezentaci HZS ČR a po tomto turnaji mě Marek oslovil s nabídnou hrát kraj se slovy: „Sotva jsme se udrželi, nečekej nic velkého“. Já hrál v tu dobu I. A třídu a krajský přebor jsem chtěl opět zkusit.

Kdo byl vaším největším parťákem na hřišti a mimo něj?
Největším parťákem byl celý tým Soběslavi už od prvních tréninků. Skvělá parta kluků, výborných fotbalistů a lidí jak na hřišti, tak mimo něj.

Na jaký okamžik budete nejraději vzpomínat?
Nejvíce budu asi vzpomínat na postup do divize. Úžasný moment. Další, co mi v paměti zůstane, je senzační obrat v Olešníku, kdy jsme v půlce prvního poločasu prohrávali 0:3 a tam bych tenkrát nechal duši, jen abychom odvrátili ostudu a nakonec v 86. minutě Tomáš Mazouch převrátil vítězství na naši stranu.

Budete soběslavské spoluhráče i nadále sledovat a jak tipujete, že letos skončí?
Určitě budu. S klukama jsem stále v kontaktu, držím palce, ať to dotáhnou do top 3. Mají na to.

Teď vás čeká další výzva v Kamenici. S osmibodovým náskokem vede I. A třídu Vysočiny.
Na novou výzvu se těším, hned první kolo zajíždíme do Světlé nad Sázavou, která je na druhém místě. Tam se hned ukáže, jaká byla příprava.

Otevřel jste si fitko, takže v přípravě dostávali noví spoluhráči zabrat?
Určitě tu kluci párkrát byli v rámci tréninků, někteří chodí i individuálně, určitě si dali do těla.

Co byste na závěr vzkázal na jih Čech?
Na závěr bych ještě jednou poděkoval celému FK Spartak Soběslav za nezapomenutelných čtyři a půl roku. Díky kluci! Celkově bych popřál všem, ať se jim daří. Děkuji za oslovení a přeji Jihočeskému fotbalu jen to nejlepší. Rád si vás každý týden přečtu.

Po posledním domácím střetnutí podzimu s Chebem obdržel loučící se Martin Dvořák (29 let) od soběslavských funkcionářů dárkový koš.