Slavojáci s oslavencem Ivanem Novákem vzpomínali na účast v národní lize
Český Krumlov - U příležitosti blížících se sedmdesátých narozenin kapitána mužstva Ivana Nováka se sešli bývalí spoluhráči Slavoje, kteří zažili zlatou éru českokrumlovské kopané. Připomněli si úspěšné pětileté tažení II. NFL, kdy klepali i na brány I. NFL (dnešní druhé ligy).
Ivana Nováka sraz v restauraci Maštal na náměstí Svornosti v Českém Krumlově potěšil. „Bylo to velice příjemné posezení. Rád na tu dobu vzpomínám. I když jsem po operaci kyčle, nemohl jsem si to nechat ujít a rád jsem si udělal čas. Bylo co probírat, jak se kdo má a jak slouží zdraví,“ prozrazuje na úvod za deset dnů sedmdesátiletý jubilant (nar. 17. 2. 1950). „Z toho širokého kádru se náš sešlo dvaadvacet. Chybělo jen pět lidí. Dokonce dorazil tehdejší trenér Jan Pils a předseda oddílu Josef Lovčík. Bohužel Zdeněk Kuna a Pepa Sýkora už nejsou mezi námi,“ litoval.
Na konci sedmdesátých let minulého století stál Ivan Novák před nelehkým rozhodnutím. „Do Dynama tehdy přišel trenér Cerman a zavedl dvoufázové tréninky. Bylo mi devětadvacet a nedalo by se to stíhat s kantořinou. Musel jsem si vybrat, jestli pokračovat jako učitel či přejít na vychovatele hrát dál poloprofesionálně. Vybral jsem si první možnost,“ vypráví o životní křižovatce.
V létě 1979 zamířil do Slavoje Český Krumlov. Jak nám prozradil, původně chtěl s kariérou skončit úplně. „Přemluvil mě Zdeněk Kuna, bydleli jsme vedle sebe, a taky moje manželka. Prý bych se doma nudil,“ vzpomíná budoucí sedmdesátník, jak došlo k jeho prvnímu přestupu v kariéře. „Trénovalo se čtyřikrát v týdnu, já učil do dvou hodin, dalo se to stíhat." Společně s ním tam zamířil z Dynama Ladislav Klimeš, který se opět sešel v jednom trikotu s bratrem Jiřím.
Sotva Novák odehrál v krumlovských barvách ve středu zálohy jednu divizní sezonu (nasázel 13 gólů), mužstvo se stabilizovalo a pomýšlelo na nejvyšší příčky. „Sešla se tu výborná parta. Žádná hvězda, všichni jsme táhli za jeden provaz. Nebylo to jen mnou. Paradoxně, kdyby nepřišla reorganizace, mohli jsme se potkat v jedné soutěži s Dynamem,“ naráží na možnost velkých derby, kterou zhatila připravovaná reorganizace a vytvoření II. NFL.
Na Střeleckém ostrově odvedl Ivan Novák kus práce. Fanoušci mu přezdívali budějcký Panenka pro mistrně zahrávané trestné kopy. Původně začínal v konkurenčním Slavoji, který se v roce 1962 sloučil s Dynamem. „Vedli nás trenéři Kyslík a v dorostu Kubeš,“ uvádí své první fotbalové učitele. Do A-týmu naskočil první dorostenecký reprezentant před sezonou 1968/69. „Bylo to po té známé aféře. Já byl mladíček. Zrovna se postoupilo do krajského přeboru. Nakonec jsme to dotáhli až do Národní fotbalové ligy,“ popisuje své začátky v klubu, v němž si získal renomé nejen jako výborný hráč a dlouholetý kapitán, ale také jako uznávaný mládežnický trenér. „K mužům mě to nikdy netáhlo. Vždycky jsem chtěl trénovat mládež. Bavilo mě to,“ dodává, že byl u dynamického potěru nadmíru spokojený. V březnu roku 2010 byl uveden do síně slávy SK Dynamo. V roce 2015 získal Cenu Josefa Masopusta.
Po podzimu přezimovali Krumlovští o skóre druzí za Milevskem a na jaře dokonale zúročili svou kvalitu, výkonnost a techniku. Pět kol před koncem se poprvé vyšvihli do čela a nikoho už před sebe nepustili. Postup korunovali v předposledním kole na půdě Lokomotivy Plzeň a do závěrečného střetnutí s Prachaticemi už nastupovali slavnostně s kyticemi v ruce. Za celou sezonu prohráli jen dvakrát. Prvenství získali s tříbodovým náskokem před Motorletem, pětibodovým na Milevsko a Vlašim, které je doprovodily do II. NFL.
Široký kádr pod trenéry Zdeňkem Kunou (ve Slavoji hrál jeho syn a teď i vnuk) a Janem Pilsem (později tým vedli Gert Procházka a František Gallistl) tvořili Jaroslav Hošna, Josef Sýkora, Pavel Mai, Josef Kopřiva - Milan Vejskrab, Josef Žižka, Jan Pils, Jiří Klimeš, Ivan Novák, Jiří Černý, Vlastimil Kordík, Jan Novotný, Ladislav Bartko, Milan Čadek, Zdeněk Doležal, Bohumil Klivanda, Václav Domin, Jiří Němec, František Tůma, Rudolf Vejskrab, Ladislav Klimeš, František Jelínek, Miroslav Bohatý, Miloslav Ouředník, Karel Krejčí, Miroslav Rambousek, Oldřich Houra, Jiří Svoboda a Miroslav Grabec.
Ve II. NFL (dnešní třetí liga) nehrál jihočeský nováček druhé housle. Během pěti sezon dvakrát atakoval nejvyšší příčky. Napoprvé skončil čtrnáctý, po podzimu 1982/83 se umístil třetí a deset kol před koncem sezony byl druhý. Jen závěru ligovému mužstvu Slavoje nevyšel, když v závěrečných 10 zápasech uhrálo jen 5 bodů a propadlo se na devátou příčku. V dalším ročníku obsadilo dvanácté místo. Nastupovalo se proti zvučným soupeřům – Příbram, Kladno, Most, Benešov, Ústí nad Labem, Liberec, Viktorie Žižkov – kteří se v dalších letech prodrali až mezi ligovou elitu.
V ročníku 1984-1985 byl Č. Krumlov po první třetině soutěže na špici soutěže, po podzimu byl jen o bod třetí. Jaro potvrdilo vždy horší výsledky a pád na jedenáctou pozici. Deset gólů nastřílel Bohumil Klivanda, po pěti dali Ivan Novák a Ladislav Klimeš, čtyři si připsal talentovaný mladíček Jan Sanytrník, jenž přestoupil do Dynama ČB. „Po sezoně jsem odešel a sestoupilo se. Ale rozhodně nebylo to mým odchodem,“ zdůrazňuje. Po šesti sezonách se rozhodl odejít. V krumlovských službách nastřílel v divizi a II. NFL 36 gólů. Ve 34 letech zamířil dohrát fotbalovou kariéru do Srubce. „Historicky jsme postoupili do I. B třídy. Odehrál jsem rok a půl, ale dál už to nešlo skloubit s trénováním,“ uvádí k definitivnímu odložení kopaček.
Za všechny českokrumlovské souputníky charakterizoval oslavence Nováka obránce MUDr. Josef Žižka. „Ivan byl přirozeným vůdcem mužstva. Vybroušená kopací technika, fotbalové myšlení, velký akční rádius a výborná fyzická kondice ho předurčovaly k stěžejní postavě v tymu. Vírou ve vítezství dokázal strhnout k výborným výkonům i ostatní spoluhráče.“ Lídra týmu a fotbalového vojevůdce si cení hlavně kvůli jeho vlastnostem. „Především je skvělým člověkem. Stal se českokrumlovskou ikonou, která pozitivně ovlivnila i své následovníky v zelenobílém dresu Slavoje,“ váží si na Novákovi parťák Žižka, který se také úspěšně věnoval fotbalové mládeži v kraji.
