Táborsko porazilo Králův Dvůr až po penaltách

Hosté se zdvojovali, zajišťovali, byli všude brzy a nekompromisně a domácí tým se s tím první poločas nedokázal vypořádat. Modrobílí šli sice brzy do vedení díky proměněné penaltě Musiola (faul na Vozihnoje), ale kapitán hostů Kraus zápas otočil: nejprve povedeným obloučkem po brejku, kterému předcházela špatná domácí rozehrávka, a pak penaltou po faulu Pence.

Od stavu 1:2 Táborsko soupeře mačkalo, tlačilo, nastřelilo dvě břevna (Musiol a Vandas), hrálo se prakticky na jednu bránu. Už to vypadalo, že si běhaví a důrazní hosté odvezou všechny tři body, když v nastaveném čase po centru zleva následná dalekonosná střela de Almeidy zapadla za pravou tyč Krčkovy brány – 2:2. Stadion Kvapilova propukl v nadšení.

Následovaly „loterijní“ penalty, kdy si ve druhé sérii Černého Petra vytáhl královodvorský Balšánek, kterého Zadražil vychytal. Domácí hráči proměnili všech pět pokutových kopů (Navrátil, Schramhauser, Kučera, Novák, Musiol) a vyhráli na ně 5:3. Zápas tedy se štěstím získali 3:2, připsali si dva body a stali se podzimním půlmistrem Fortuna ČFL. Diváci je za to odměnili náležitým potleskem.

Hodnocení trenéra FCT Miloslava Brožka: „Myslím si, že to bylo správné finále soutěže. Sehráli jsme pravděpodobně nejtěžší zápas podzimu, protože soupeř hrál výborně. Byl skvěle fyzicky připravený, hrál nám do těla, dostupoval nás, nenechal nás hrát, maximálně nám znepříjemnil rozehrávku. Králův Dvůr nás neustále napadal, má zkušené hráče středního věku 25 až 30 let, kteří mají velkou kvalitu. Agresivně proti nám začíná hrát většina soupeřů, asi si říkají, že tudy vede cesta. Nechci říct, že nás chce každý rozkopat, ale znepříjemnit nám náš fotbal, jakým hrajeme. My musíme být odolní, pokud máme hrát ve špičce této soutěže. Musíme se vypořádat i s takovými zápasy. Byl to zápas, který jsme zvládli díky charakteru. Diváci možná čekali spoustu gólů do sítě soupeře, prvních asi deset minut to tak mohlo vypadat, ale přibližně po patnácté minutě se soupeř díky soubojům dostával více a více do hry. Od dvacáté, pětadvacáté minuty jsme neměli utkání pod kontrolou. Ve druhém poločasu jsme se do zápasu vrátili jen díky obrovské vůli a vyhráli jsme po penaltách se štěstím. Už jsem tomu ke konci nevěřil, že ještě dokážeme vyrovnat. Na druhou stranu jsme si druhý poločas vytvořili spoustu šancí, měli jsme tlak, naši hráči chtěli ten zápas zvládnout. Tým zase ukázal charakter, dal do toho úplně všechno. Dneska bych se nezlobil ani za prohru, protože hráči mě nezklamali. Díky tomu, že do utkání skutečně dali všechny síly, nakonec dokázali vyrovnat v základní hrací době, a nakonec zvítězili po penaltách.“