První ligou ostřílený Martin Jirouš táhne Čížovou k diviznímu titulu

Kdy a co vás zaválo do Čížové?

Jsem v Čížové rok a půl. Dostal jsem se tam přes kamaráda, který v ní hrál už před tím dva roky. Čížová v tu dobu hledala útočníka a já byl po operaci s kolenem, takže jsem hledal něco, kde bych mohl opět začít. Jsem rád, že to vyšlo zrovna v Čížové. První půlrok jsem se aklimatizoval a od té doby jdou nahoru jak moje výkony, tak výkony celého týmu. Což je samozřejmě to nejdůležitější.

Takže zatím jste v Čížové absolutně spokojený?

Ano, na sto procent.

Ještě v roce 2014 jste hrál v Rakousku. Tam jste zůstat nechtěl?

Tam byl problém s tím, že domluvu, kterou jsme měli před mým příchodem, tak se poté dost lišila od skutečnosti. Klub se pak také dostal do finančních potíží, které má do dnes. I já tam mám stále nějaké nevyřízené pohledávky, s kterýma už jsem se téměř rozloučil. Navíc trávit čas pořád někde pryč na hotelu a sám, to není moc ideální. Ještě když vám neplatí. Po půl roce jsem se rozhodl, že se vrátím domu. Nakonec jsem se úplně domu nevrátil, ale šel jsem do nižší rakouské soutěže, kde to bylo vyloženě jenom o zápasech. Pak přišlo vážné zranění a následně už Čížová.

Hrál jste i českou nejvyšší fotbalovou soutěž, a to hned za pět klubů. Dokonce mezi nimi byla i pražská Sparta. Jak na toto období vzpomínáte?

To je přesně to, proč fotbal hrajete. Máte nějaký cíl, za kterým jdete celý život, a pak se vám to splní. Jsou to krásné vzpomínky. Jen mě mrzí, že jsem se neudržel ve Spartě déle a nezanechal tak výraznější stopu. Na druhou stranu, konkurence tam byla opravdu obrovská. Já si ale velmi vážím toho, že jsem tam mohl být. Je to největší klub u nás. Asi se úplně každému nepovede se tam dostat. Zahrál jsem si i nějaké zápasy v evropských pohárech.

Je něco, na co ve vaší kariéře vzpomínáte nejraději?

Určitě rok v Sokolově byl výborný. Podařilo se mi tehdy vyhrát nejlepšího střelce druhé ligy. Tam si vše sedlo lidsky i fotbalově. A samozřejmě již zmíněná Sparta. To je kapitola sama o sobě. Je to nejlepší klub u nás. Úplně jiné zázemí, skvělí hráči a evropské poháry. Byl to skok o několik úrovní výš. Na to se nedá nikdy zapomenout.

Aktuálně tedy Čížová. Jak to ale máte s cestováním? Bydlíte v Praze a pokaždé dojíždíte?

Je výhoda v tom, že nejezdím sám. Jezdí nás několik. Většinou dvě auta. Dá se to zvládat. Klasicky jedeme na trénink a zápas. Navíc to můžu v pohodě skloubit s prací. Vnímám to jako takové harmonické spojení. Fotbalu ještě není úplně moc, takže se pokaždé těším. Jsme výborná parta, daří se nám a myslím, že jsme všichni spokojení.

Momentálně divizi vedete. Je postup jasným cílem?

Neřekl bych postup. Když se mě někdo na toto zeptá, odkážu ho vedení a prezidenta. Naše starost to není. Četl jsem někde nějaké vyjádření našeho trenéra, že nemáme vyhovující hřiště na ČFL. Já si myslím, že naše hřiště obecně není odpovídající. Hrát se tam samozřejmě dá, nějaké podmínky splňujeme, ale kvalita hřiště je špatná. Nemluvím teď o zázemí, to je dobré. Hřiště nedělá radost ani nám. Je to vždy boj. Každý k nám přijede betonovat a není jednoduché dobývat každých čtrnáct dní nového soupeře. Pokud se mám ale vrátit k otázce, tak cílem je soutěž vyhrát. Od začátku říkám, že kádr máme dobrý a byla by škoda, kdybychom se nesnažili soutěž vyhrát. Nemůžeme alibisticky říkat, že budeme hrát o čtvrté nebo páté místo. Pak už to bude řešit vedení a svaz. Do toho my zasahovat nemůžeme a ani nebudeme.

Na svém kontě máte už 22 branek. Čekal jste takový počet?

Já jsem na sebe docela přísný, ale i po zranění se mi jich podařilo dát 24. Můj cíl pro letošek byl gól na zápas, tedy 30 branek. Může to znít neskromně, ale není důvod k tomu, abych gólů dával méně než loni. Mančaft máme lepší, vyhráváme a dáváme daleko více gólů. Nechci říct, že jsem takový počet gólů čekal, protože vždy máte trošku pochybnosti. Můžete být nějakou část sezony v útlumu. Ale já jsem v Čížové od toho, abych dával góly, a jsem rád, že se to daří.

A vaše další plány v kariéře?

Žádné velké plány nemám. Měl jsem v zimě kontakty s druholigovými mančafty, ale ani o tom v současné době nepřemýšlím. Fotbal hraju pro radost a beru to jako takový ventil z práce. A abych končil v práci kvůli druhé lize, to ne. Jsem spokojený tak, jak to je a uvidíme, co bude v létě. Jestli postup bude, nebo ne. Ale to teď nemá cenu řešit. Všechno se to může ze dne na den změnit.