- Jihočeský fotbal
- Články
- 4. liga
- Katovičtí jedou na Dynamo, pro většinu týmu to bude prestižní záležitost!
Katovičtí jedou na Dynamo, pro většinu týmu to bude prestižní záležitost!
Natáhnout šňůru, během níž se bodovalo, na sedm zápasů! S takovým cílem půjde divizní nováček z Katovic do čtrnáctého kola soutěže, které ho v sobotu 9. listopadu zavede do Českých Budějovic. Tam od 10.15 hodin změří síly s béčkem Dynama, jež má na svém kontě o čtyři body více a v tabulce se dělí o vedoucí pozici s Přešticemi. „Hrát proti rezervě nejlepšího jihočeského klubu, který vychovává celou řadu fotbalistů, je pro nás velikou ctí a pro většinu našich kluků obrovskou motivací,“ vysvětluje předseda klubu Tomáš Hajdušek st. V týmu Dynama působilo hned deset borců, kteří aktuálně hájí barvy katovické Otavy. Jak moc pro ně bude tento souboj, který by se dal nazvat Dynamo B – Dynamo ex, prestižní a jak na své účinkování pod Černou věží vzpomínají?
Kamil Hajdušek (25 let, brankář):
„Díky Dynamu jsem nakoukl do profesionálního fotbalu a mám na celý klub jen ty nejlepší vzpomínky. Kromě jednoho půlroku v Praze jsem zde hrál krásných deset sezon (od 13 do 23 let) a prošel postupně od starších žáků až do áčka. Za současného trenéra Horejše jsem nastoupil i ke třem startům ve FNL. Nejvíce si cením, že jsem se mohl učit od Zdeňka Křížka a sedět v jedné šatně vedle osobností jako Roman Lengyel, Ladislav Volešák, Richard Kalod, Jan Šimák, Ondřej Herzán, Petr Benát, Ivo Táborský a Jiří Kladrubský. Jsem velmi potěšen, jak se klukům daří v lize, znám jich ze současného kádru spoustu a moc jim to přeji. Celé Dynamo si to zaslouží za ty roky dřiny a budování kádru.“
Tomáš Švehla (30 let, brankář):
„Byl jsem dynamákem dvě sezony (2006 – 2008). Začínal jsem v mladším dorostu A, který hrál celostátní ligu a můj debut byl s nulou proti Spartě Praha. Celostátní soutěž se hodně podobá naši dospělé Fortuna lize, alespoň co se cestování týká. Na zápas jedete den dopředu, spíte na hotelech a jsou i dopolední tréninky. Poté jsem se přesunul k o dva roky starším klukům do staršího B dorostu. Tam byli celou dobu mými největšími parťáky a kamarádi Zdeněk Ondrášek a Michal Rakovan z Blatné. Dodnes jsem s nimi v kontaktu. V Dynamu jsem si zahrál se spoustou kluků - kromě zmíněných ještě třeba s Nitrianským, Novákem, Jasanským, Nohavou, Kaláškem. Bohužel poté jsem si zranil rameno a po uzdravení zvolil návrat do divizích Strakonic.“
Tomáš Hajdušek ml. (31 let, obránce):
„V Dynamu jsem byl jen půl sezony v U19 na podzim 2006. Vzpomínám na ten půlrok rád, zahrál jsem si s klukama ročník 88 a 89 – třeba se Zdenkěm Ondráškem, Michalem Rakovanem, Rudou Weinhardem, Martinem Jasanským nebo Tomášem Trněným. V bráně byli Vršecký a Pešula. Přes stabilní stoperské duo Tischler - Kalášek jsem se ale trvale neprosadil, nastupoval jsem jen při jejich absencích, tak bylo lepší se vrátit do divize mužů do Strakonic a ušetřit si dojíždění. Zajímavostí je, že ten půlrok mě trénoval současný trenér béčka Dynama Petr Skála.“
Martin Tušer (23 let, obránce):
„Do Dynama jsem přestoupil v roce 2011 do kategorie U16 ze Strakonic. Prošel jsem mládežnické kategorie až do juniorky, kde už jsem moc nenastupoval. Přijal jsem pak v roce 2016 nabídku od Roudného, která byla ještě v té době farmou Dynama. Na zápas se určitě moc těším. Budeme hrát proti klukům, s kterými jsme skoro všichni něco odkopal, takže to bude zajímavé! Doufám, že se pořádně připravíme a odvezeme si nějaké body!“
Jan Chylík (21 let, univerzál):
„V Dynamu jsem začal hrát už v jedenácti letech a strávil tam pěkných osm let až donedávna. Prošel jsem všechny mládežnické kategorie až do juniorky. Rád vzpomínám na turnaje All Stars v Praze, kde jsme s ročníkem 98 hráli proti top týmům – například Benfica, Sporting Lisabon, Neapol, Valencie atd. Můj největší úspěch byl s ročníkem 97, kde jsme měli vynikající partu a skvělého trenéra Kamila Tobiáše. V sezoně 2013/2014 jsme vyhráli Kouba Cup v Nymburku, což byl největší úspěch dynamácké historie na tomto turnaji. Zapomenout nemohu ani na trenéra Radima Pouzara, který mi v mém fotbalovém vývoji hodně pomohl. Nejčastěji jsem hrával s Rosťou Tomkem, Petřem Řehořem nebo Romanem Vávrou.“
Jakub Miklas (21 let, záložník):
„Do Dynama jsem přišel z Písku do kategorie U12 a působil jsem tam celkem tři roky. Za tu dobu se v našem ročníku vystřídalo několik trenérů. Nejprve mě trénoval Radim Pouzar, proti kterému jsem teď v krajském přeboru čtyři roky hrál. Další z nich byli třeba Kamil Tobiáš, Jiří Lerch a Ruda Otepka. Na sobotní zápas se těším, protože za budějovické béčko teď nastupuje spousta kluků, se kterými jsem během mého působení v Dynamu sdílel jednu kabinu.“
Lukáš Bálek (23 let, záložník):
„Do Dynama jsem přišel ve 14 letech ze Strakonic do kategorie U15 pod vedením Pavla Pulce a Pavla Marušky. Poté jsem prošel kategoriemi U16 a U17, kterou vedl Jiří Vlček. Už s předstihem jsem poslední rok v U17 stihl odehrát pár zápasu za U19 pod Pavlem Tobiášem. Jako největší úspěchy v Dynamu beru jednoznačně šňůru 20 zápasů bez porážky v celostátní dorostenecké lize U19. V té době nás vedl současný kouč áčka David Horejš s asistentem Petrem Skálou. Byli jsme neskutečná parta a všichni si sedli. Jak lidsky, tak i na hřišti. Některé kluky z tohoto týmu vídám v televizi v profi fotbale. Ať už je to Lukáš Havel, nebo Michal Řezáč. Dodnes jsem s většinou kluků z tohoto super týmu v kontaktu a rádi na to vzpomínáme. Jako osobní úspěch beru samozřejmě mé působení v A-týmu. I když jsem toho tolik neodehrál, tak jsem rád, že jsem mohl být jeho součástí. Jako třešničku na dortu beru svůj debut v Mol Cupu proti Příbrami, kdy mi bylo 18 let. Poté jsem pendloval mezi áčkem a juniorkou. Za U21 jsem nasbíral něco přes 60 startů. V áčku jsem nastoupil do třech soutěžních zápasů jako náhradník. Po sedmi letech jsem se rozhodl Dynamo opustit. Zahrál jsem si s Honzou Šimákem, Richardem Kalodem, Zdeňkem Křížkem nebo Petrem Benátem. Všechno špičkoví fotbalisté.“
Michal Repa (28 let, záložník):
„V Dynamu jsem působil od žáků U15, přes všechny dorosty až do mužů. Během působení jsem měl štěstí na trenéry, kteří mě vedli jako pan Vlček, Tobiáš, Lerch, Vozábal nebo současný trenér béčka Skála. Na dobu strávenou v Dynamu vzpomínám rád, protože jsem měl možnost poznat, jak to chodí v největším klubu v jižních Čechách a mít možnost si zahrát proti týmům jako Sparta, Slavie nebo Baník Ostrava, i když jen v dorosteneckém věku. V dospělém věku jsem zde hrál třetí ligu a poté co vznikly farmy, tak divizi a třetí ligu ve Strakonicích. S áčkem jsem se zúčastnil turnaje v Nové Včelnici a párkrát si s nimi trénoval. Jednou jsem měl i čest být vyhlášen nejlepším hráčem kola Juniorské ligy."
Tomáš Janoch (23 let, záložník):
„V Dynamu jsem začínal v kategorii U13, kde jsem hrál pod trenéry Pavlem Pulcem a Pavlem Maruškou, který byl zároveň mým třídním na ZŠ Grünwaldova. V mladším dorostu nás převzal Jiří Vlček, který nás trénoval dva roky. V U17 jsem jarní část nastupoval také za U19 pod tehdejším koučem Pavlem Tobiášem. Mezi nejlepší období v Dynamu řadím kategorii U19 pod Davidem Horejšem a Petrem Skálou, v druhé sezóně jsme udrželi dvacetizápasovou sérii bez prohry a skončili v popředí tabulky. U týmu také působil současný trenér Dynama B Jaromír Plocek. Po konci ve starším dorostu pár kluků z našeho týmu nakouklo do A týmu, nějaký čas tam strávil Filip Vaněk, Michal Řezáč odehrál velkou porci zápasů a nyní stabilně hraje ligu stoper Lukáš Havel. Já osobně jsem se po dvou letech v Juniorské lize rozhodl jít na vysokou školu do Prahy a Dynamo po zhruba osmi letech opustil.“
Jindřich Kadula (25 let, útočník):
„V Dynamu jsem strávil dlouhých jedenáct let. Od svých třinácti let až do minulého roku, kdy jsem musel kvůli zdraví ukončit profi kariéru. Musím říct, že Dynamo mi vlastně ukázalo, jak to chodí v profesionálním klubu. Prošel jsem celou mládeží a ještě ve věku dorostence si okusil přípravy s muži. V šestnácti jsem naskočil na pár minut do ligového zápasu na Spartě. Jsem tomuto klubu vděčný, několikrát mi pomohl i v osobním životě. Dodnes tam mám spoustu kamarádů. Bylo skvělé vidět v akci a kabině hráče jako Ruda Otepka, Tomáš Řepka, Jiří Kladrubský nebo Ivo Táborský a mohl bych pokračovat dál a dál.“