David Růžička: Divize je zabiják času

O vaší výhře nad Lomem zřejmě rozhodlo posledních osm minut první půle, kdy jste vstřelili čtyři branky. Dlouho to však nevypadalo, že přijde taková smršť.
Věděli jsme, že Lom bude kvalitním soupeřem i bez svých opor. Věděli jsme, že musíme zabrat, když jsme předtím ztratili s Olešníkem. Stejně jako proti Čimelicím jsme dostali brzy gól, paradoxně nás to však nakoplo a hráli jsme dál.  Že ale dáme čtyři góly za osm minut, to bylo něco mimořádného. To se stává málokdy.

Pro hráče Lomu to musela být těžká rána...
Důležitý byl vyrovnávací gól na 1:1. Jako tým jsme cítili, že to půjde. Tlačili jsme se do nich dál a ono to vyšlo.

Druhý poločas už jste dohráli bez problémů?
Šlo o to, pohlídat si začátek, abychom brzy nedostali nějaký zbytečný gól. Po deseti minutách už jsme ale věděli, že to dohrajeme v klidu.

Ve druhé půli jste byl blízko hattricku. Dostal jste se do šance, která se dala proměnit?
To mě mrzelo, že to nevyšlo. Chtěl jsem brankáře propálit, ale on to chytil. Mohlo to tam padnout, ale to se nedá nic dělat.

S vaším spoluhráčem Ladislavem Vávrou jste za poslední dvě sezony změnili dres už podruhé. Jste velkými kamarády?
Hráli jsme spolu několik let v Roudném. Tam jsme našli společnou řeč a hrajeme spolu stále.

Co vás vedlo k odchodu z Roudného do Třeboně po konci předminulé sezony?
Chtěli jsme divizi udržet, ale pan Šolc jí odhlásil. My už jsme ale stejně chtěli jít jinam, protože jsme potřebovali změnu. Třeboň nás předtím už několikrát oslovila, zda bychom nechtěli jít k nim, takže se tato varianta přímo nabízela.

V Třeboni jste vydržel jen jednu sezonu. Proč?
Parta byla v Třeboni dobrá, ale fotbalově mě to tam moc nenaplňovalo. Ne, že bych to herně nezvládal, ale rozhodly jiné okolnosti. Nerad bych je rozebíral.

Následoval váš přestup do Českého Krumlova. Jak k němu došlo?
Do Krumlova jsem se dostal díky panu Dominovi, který měl o mě delší dobu zájem. Nakonec jsme se domluvili.

Jak se vám nové angažmá zatím zamlouvá?
Nemůžu si vůbec stěžovat, je to paráda. Máme výborného trenéra a funguje to i v kabině. V Krumlově je to super.

Jaké má Slavoj letos ambice?
Myslím, že máme tým složený z dobrých fotbalistů a chtěli bychom se pohybovat do třetího místa. Proti Lomu jsme se přesvědčili, že je to reálné.

Nezahrál byste si zase rád divizi, ve které už Krumlov předloni působil?
Abych pravdu řekl, divize už mě neláká. Zažil jsem ji několik sezon v Roudném a je to zabiják času. Pořád někde cestujete a nezbývá čas už na nic jiného. Fotbal hrajeme na amatérské úrovni, ale v divizi mu obětujete téměř vše. To byl vlastně důvod, proč jsem chtěl z Roudného odejít a hrát krajský přebor.

Před vámi je duel s Dražicemi, které letos šlapou, přestože v minulém kole utrpěly první porážku. S jakým cílem do Dražic jedete?
Jednoznačně chceme uhrát tři body, i když víme, že na tom jejich specifickém hřišti to nebude jednoduché. Dražice navíc chytily druhý dech a jistě to bude silný soupeř.

V čem je hřiště v Dražicích specifické?
Mají užší hřiště a častěji jste s někým v kontaktu. Nám vyhovuje naše velké hřiště, na kterém můžeme hru víc roztáhnout.