Zbyněk Jaroš: Nedegradujeme týmy, myslíme na hráče!

Jak ji hodnotí sám šéftrenér?

„Letošní zimní přípravné období bylo trochu ovlivněno klimatickými podmínkami, které byly letos obzvláště složité, takže nebylo vždy možné odtrénovat to, co bylo naplánováno. Všechny tři týmy odehrály spoustu kvalitních zápasů, které tradičně toto období doplňují. Rovněž jsme nově začali využívat SC PETA, kde týmy absolvují kondičně silové tréninky pod vedením Lukáše Kratochvíla. Toto bych chtěl zachovat jako standard na celou sezónu.“

Jaké výsledky byste rád vyzdvihl?

„Ty výsledky určitě nehrají prim, ale potěšením bylo vítězství U19 nad Soběslaví a Dražicemi, U17 získalo skalp Dukly Praha a vysoké vítězství nad Pískem.“

Jak to vypadá s jednotlivými kádry? V SCM se v zimním období hodně hráčů posouvalo, což ne všichni dobře nesou. Jak to tedy vše je?

„Během zimy se posunulo šest hráčů ročníku 2000 do U19 a zároveň čtyři hráči ročníku 2001 do U17. Už jsem slyšel, že degradujeme mladší dorost, proč to děláme, ať si U19 pomůže samo apod. Tak v první řadě říkám, že nám jde o hráče, o jejich výchovu. Koukáme trochu dále, než možná někdo jiný, soustředíme se na finální výstup. Žádné posuny nejsou dělány proto, aby z toho těžil nějaký tým nebo trenér, ale aby z toho těžil hráč! Hráči ročníku 2000, kteří jsou v U19 prostě už překonali naše limity v týmu U17, a abychom zajistili jejich kvalitní růst, museli jsme je dát to těžších podmínek. Měl jsem dvě možnosti, buď je nechat v U17 a žít s pocitem, že ty kluky brzdím, a hraju si tady na nějakém svém písečku, anebo je posunout a umožnit jim další rozvoj. Myslím si, že nebylo o čem přemýšlet. Samozřejmě šest hráčů je velký počet, ideální je tak jedno dvě jména, ale i ta situace kolem U19 tomu nahrávala a navíc ti kluci jasně potvrdili, že jsou v U19 oprávněně a prospěje jim to. Tohle funguje v týmech, které pracují s mládeží koncepčně a to chceme i my.“

A není to tedy degradace U17 a U16?

„Degradace to není, je to oslabení, a veliké, ale ne degradace. Dnes v U17 není sedm hráčů, kteří zde hráli na podzim, tým je totálně jiný, hrají v něm hráči, kteří byli na lavičce, hráči ročníku 2001, u kterých je to stejný princip jako u 2000 v U19. Teď musí ukázat tihle kluci, že sem patří, že to zvládnou, že mají potenciál. Tak to je. Pracujeme tak jako v jiných centrech na úrovni, jen samozřejmě nemáme tu kvalitu tak širokou, takže se může stát, že při tak velkém počtu posunů tam může být oslabení markantní.  Pořád říkám ale, že hodnocení práce center je ve výstupech z SCM, nikoliv v tabulkách v jednotlivých kategoriích. Pokud nám za dva roky bude v áčku pět odchovanců ze současného SCM, nikdo nemůže říct, že to děláme špatně. Ba naopak. Teď prostě v U17 a U16 jsou hráči, jaké máme a je na nich, jak se s tím vypořádají.  Někdo nemá takovou kvalitu, někdo nemá na posun biologický věk, který však za rok může někdo dotáhnout a může naopak předstihnout ty, co už tam jsou a patří tam i biologicky. Nevzejde nám každý rok do áčka patnáct hráčů, ten úbytek tam bude obrovský, ale chceme produkovat pravidelně hráče, se kterými může trenér áčka pracovat a pokusit se je dostat na úroveň profi fotbalu. Ten zbytek by se ve fotbale měl uplatnit na slušné úrovni, divize, ČFL.“

Vstup do soutěže oběma těmto kategoriím nevyšel, příčinu lze hledat v oslabení kádrů?

„Samozřejmě. Hlavně tým U17 je úplně jiný. Chrudim byla určitě hratelný soupeř, ale ukázalo se, že ta kvalita nám ve hře chybí, současné složení U17 zatím nedokáže zvládat nároky, které jsou na hráče kladeny. Pořád je to o učení, kluci na sobě musí po všech stránkách makat, trénink je základ, od kterého se lze odrazit a pak je nutnost to přenést do zápasu. Nedostatky známe, vidíme a pracujeme na nich. Nutná je součinnost hráčů, bez té to nepůjde. V U16 je to to samé, tam jim samozřejmě chybí Strejček, Fical, Brabec, sice to oslabení není počtově tak velké, ale tihle hráči zase byli individualitami ve svých kategoriích, proto jsou o kategorii výš a pracují v těžších podmínkách. U obou týmů platí to, že to je o práci, ne o tom, aby si někdo stěžoval, že kdyby tu byl ten a ten bylo by to tak a tak. Naopak, je to na nich. Buď to někam posuneme, nebo ne. Každý hráč a každý tým má nějaký svůj limit. Každopádně musí všichni udělat maximum proto, aby to šlo nahoru. Jestli to někdo vzdá, je to velká chyba. U těchto všech hráčů je to zase o tom, co bude za dva tři roky. Teď to vypadá možná strašidelně, ale koukejme do budoucna.“

Kategorie U19 začala sezónu pod vaším vedením a tým převzal po třech kolech staronový trenér Karel Musil. Bylo takto vše naplánované?

„Tak návrat Karla byl pořád ve hře, víceméně to bylo domluvené a řešilo se kdy. První tři kola jsme prohráli, což mě mrzí, protože jsme nehráli špatný fotbal, hodně jsme to měli postavené na ofenzivě, v přípravě se nám to dařilo, ale pak bohužel začala zase zranění, nemoci, začalo se to lepit apod. Mě osobně to mrzí, ale zase, dlouhodobě jsme měli v U19 problémy a nyní se to daří zlepšovat a bude se to zlepšovat. Tzn. ten tréninkový proces, který jsme před rokem a půl nastavili a nastavujeme stále, má svoje opodstatnění a výsledky již pomalu přichází. Návrat Karla je moc dobře a doufám, že nám tady pomůže v delším časovém horizontu.“ 

Mluví se tady o výstupu do áčka. Je někdo takový, kdo by mohl do áčka v brzké době zasáhnout?

„Hráči tu jsou a víme o nich, máme pravidelné porady, kde se o tom bavíme. Roman Nádvorník se pravidelně ptá, sleduje hráče, zápasy, máme jména a šance bude. Myslím si, že v brzké době do áčka někdo zasáhne, možná už teď na jaře.“