Za 100 let se v čele krajského fotbalu vystřídalo 28 předsedů. Nejvíce titulů nasbíral SK ČB

Začalo to v Táboře 

Po ustavení samostatného Československa v roce 1918 mělo vzniknout dvanáct žup – dvě na Slovensku, dvě na Moravě a osm v Čechách. Nejsilnější Středočeská v Praze, západočeská v Plzni, jihočeská v Českých Budějovicích, východočeská v Pardubicích, severočeská v Mladé Boleslavi a dále berounská, kladenská a kolínská. Českých žup bylo nakonec jen šest. Kluby z Berounska a Kolínska našly cestu do Středočeské župy. Po roce je následovaly i kluby Kladenska.

Ještě před založením župy některé kluby vstupovaly do Českého svazu fotbalového. Prvním se stal SK Strakonice, dále šlo o FK Viktoria České Budějovice, SK Písek, SK Březnice a SK Tábor, FK Meteor Tábor a SK Sušice.

Ustavující schůze Jihočeské footballové župy jako volného sdružení podle zprávy Národních listů byla velice dělná. Konala se 16. března 1919 v táborském hotelu Nový a zúčastnily se jí kluby z jižních Čech, Šumavy a Příbramska. Za sídlo župy byly zvoleny České Budějovice.

28 županů a předsedů

Během století se v čele organizace vystřídalo 28 mužů. Jak uvádějí autoři knihy, vystřídali se v tomto pořadí: 1919–20  Jan Fibiger (ČB) / 1920–21  Josef Brož (ČB) / 1922 Leontin Baťa (ČB) / 1922–23 Bohuš Picka (Sušice) / 1923–28 Václav Stehlíček (ČB) / 1928 Bohumil Šindelář (ČB) / 1928 Karel Zeisl (Třeboň) / 1929–30 Václav Beran (ČB) / 1930–31  Emanuel Unger (ČB) / 1931–39 Leontin Baťa (ČB) / 1939–40 Jindřich Mizera (ČB) / 1940–42 Jiří Khodl (ČB) / 1942–48 Josef Dvořák (ČB) / 1948–49 Karel Böhm (ČB) / 1949–51 Antonín Hynek (ČB) / 1951–52 Josef Piloušek (ČB) / 1952–56  František Straka (ČB) / 1956–69 Ladislav Mach (Strakonice) / 1969–73  František Franěk (ČB) / 1973–76 Jan Šrámek (ČB) / 1976–81 Karel Benda (ČB) / 1981–83 Martin Horbas (Vimperk) / 1983–91 František Jaroš (Písek) / 1991–99 JUDr. Antonín Straka (Vyšší Brod) / 1999–03 Jiří Krauskopf (ČB) / 2003–04 Jaromír Hlaváč (Protivín) / 2004 Vladimír Eibl (Borek) / 2004–13 Milan Haškovec (Tábor) / od roku 2013 Jan Jílek (Holašovice)

První Jan Fibiger byl velkoobchodníkem a předsedou českobudějovické Viktorie. Přezdívku „železný župan“ si vysloužil legendární Václav Stehlíček, obchodník a předseda SK ČB, který v čase rozbrojů nekompromisně hájil jednotu fotbalové organizace.

Téměř deset let svaz vedl středoškolský profesor Leontin Baťa, vyučující na Jirsíkově gymnáziu. A byl jediným, který ho vedl ve dvou obdobích. K jeho éře patří konsolidace poměrů, zvláště mezi kluby a funkcionáři. Sportovní týdeník o něm psal jako o muži „vzácného smyslu pro spravedlnost, před jehož autoritou ustupovalo každé stranictví a klubismus.“

Historicky nejmladším předsedou se stal František Straka, odborný učitel na učňovské škole, který se funkce ujal v roce 1952. To mu bylo necelých 35 let. Později byl předsedou Lokomotivy ČB. Jeho syn František Straka ml. se proslavil jako vynikající obránce a reprezentant, opora Sparty Praha a také týmů bundesligy. Nejdéle, téměř 13 let, svaz řídil Ladislav Mach ze Strakonic, nejkratší dobu – necelý měsíc, zase Vladimír Eibl, sekretář KFS, kterého funkcí zastupujícího předsedy pověřil celostátní fotbalový svaz (ČMFS).

13 titulů pro SK ČB, 12 pro Písek

První mistrovství Jihočeské župy odstartovalo hned 6. dubna 1919. Přihlásilo se do něho devět klubů – SK Písek, FK Viktoria a Olympia České Budějovice, SK Tábor a Meteor Tábor, Sportovní klub a Studentský kroužek Třeboň, SK Strakonice, SK Sušice, ale jen sedm jich do něho zasáhlo, neboť Sušice a třeboňští studenti soutěž vůbec nezačali. Chyběli vlastní rozhodčí, a proto museli dojíždět až z Plzně, řada zápasů se neuskutečnila, létaly pokuty, kluby protestovaly, prostě zmatek. Ten pak soutěže provázel ještě pár let, i když třeba v srpnu 1920 vznikly první komise, které měly přispět k lepší organizaci a řízení. Protestní (dnešní disciplinární) vedl Vilém Straube z SK ČB a rozhodčích V. Morávek z SK Tábor.

Zvláště úvodní čtyři roky organizovaného fotbalu byly složité – málo klubů, spory, hádky, protesty. A mistři? 1919 SK Strakonice (po tahanicích župy s kluby), 1920 SK Písek (od zeleného stolu), 1921 SK Tábor (od zeleného stolu), 1922 nehrálo se. Právě tato záměrná pauza, využitá k přípravě lepší organizace soutěží a hracího řádu nakonec vývoj otočila k lepšímu.

Celkem bylo dosud odehráno 95 ročníků, tři se nekonaly a při přechodu na systém jaro – podzim (1949) nebyl po odehrané polovině soutěže vyhlášen mistr ani sestupující.

Překvapivě nejvíc krajských titulů dosud získal SK České Budějovice (jako Sokol, Slavia, Dynamo), který se radoval 13krát. O titul méně má FC Písek (SK, Spartak). Za nimi už následuje velký odstup – 5x SK Vodňany a Dukla Tábor (PDA, VTJ), 4x SK Strakonice (Fezko), SK Meteor ČB (Slavoj), Dukla Písek (VTJ) a SK MAS Sezimovo Ústí, 3 SK Sušice, Fezko Strakonice, Spartak Pelhřimov (AFK Marathon, FK), DSK Tábor (Vodní stavby), ZVVZ Milevsko a TJ Dražice.

Dvakrát se krajskými šampiony staly Jiskra Třeboň, Lokomotiva ČB, Tatran Prachatice, Slavoj Český Krumlov, SK Jankov, Malše Roudné a Slovan Jindřichův Hradec (FK).

Mezi vítěze se rovněž jednou zapsaly SK Tábor, AC Stadion ČB, Igla ČB, Dukla Rožnov, Rudá hvězda ČB, Rudá hvězda Volary, ČZ Strakonice, JZD Olešník, TJ Netolice, FK Dívčice, FK Spartak Kaplice, TJ Hluboká nad Vltavou, Sokol Čížová, FK Spartak Soběslav a Sokol Želeč.

Zatímco v září 1920, kdy vyšlo první číslo týdeníku Jihočeský sport, župa sdružovala 21 klubů a 490 registrovaných hráčů, v jubilejním roce jde o 23 tisíc hráčů ve více než 230 klubech.

A mimochodem, na I. a II. třídy se už chodí celé století, neboť tyto názvy soutěží vznikly už opravdu ve fotbalovém pravěku.