Peckáři jasně přehráli Vacov

Úvod patřil Lhenickým. Ti se totiž už ve 4. min. po akci Pořádka, Ilieva a Maháka, ujali vedení Beranovou brankou docílenou do již zcela odkryté branky (1:0). V 8. min. se ale Vacovští revanšovali gólovou šancí, která jen díky bravurnímu zákroku gólmana Dvořáka neznamenala srovnání brankového stavu. V 10. min. byl v úniku faulován lhenický Pořádek, nařízený trestný kop Bumba přesně nasměroval na Maháka, jehož střelecké zakončení stačil gólman vytěsnit na břevno. Ve 14. min. Lheničtí, po neproměněné brankové možnosti, hned poté zastavili rychlý vacovský atak nedovoleně a za to pykali proměněnou penaltou Bujoka a vyrovnáním na 1:1.

22. minuta přinesla další pohlednou lhenickou akci a jen díky skvělému zásahu gólmana ještě rozdílovým gólem neskončila, avšak ta následující již ano. Mahákův průnik byl zastaven jen za cenu faulu s následným pokutovým kopem v jistém Prennerově gólovém provedení zaznamenajícím opětné lhenické vedení (2:1). V dalším průběhu hry si lhenický tým vypracoval další brankové příležitosti. Nejprve ve 36. min., kdy Beran předložil za obranu balón Bumbovi, jehož střelu z úhlu strážce vacovské branky zneškodnil, z té jeho následující míč pouze jen vyrazil, aby jej Prenner pohotově hlavou uklidil do sítě a zvýšil na 3:1. Do poločasové otáčky se po Ilievově nabídce ještě v šanci ocitl Mahák, avšak projektil vypálený z jeho kopačky se mezi tyče nevešel.

Hned v počátku poločasu druhého (47.) se Lheničtí brankově prosadili, obdobně jako v dějství prvním. Prenner dlouhým pasem vyslal za obranu Ilieva, který až napotřetí dopravil balón hlavou do sítě za již bezmocného gólmana (4:1). Lhenických „gólovek“ sice přibývalo, avšak průběžné skóre se jen dočasně neměnilo, neboť Chromý v zakončení (57.) orazítkoval „jen“ břevno, poté Iliev lobovaným míčem nevyzrál na gólmana, protože ten jej v poslední chvíli stačil ještě na brankové čáře zachytit a v 63. min. byl po Beranově rohovém kopu Balicou donucen k dalšímu výtečnému zákroku.

Naopak to byli v 65. min. Vacovští, kteří z rozehrané standardky tečovaným míčem před brankou snížili na 4:2. Lheničtí na obdrženou branku odpověděli vydařenou Pořádkovou střelou, která jen těsně minula cíl, aby však v 73. min. jejich soupeř již popáté lovil balón ze svého čeřenu po Balicově trefě „do černého“ z předchozí Pořádkovy „uličky“ (5:2). V 81. min. zachytili špatnou vacovskou rozehrávku, když v úniku nejprve vypálil Mahák a po něm z dorážky Pořádek, kdy bránícími odvrácený míč sporně snad za brankovou čarou ještě neskončil?!

V 83. min. utekl podél autové „lajny“ Trojan, našel Schöna, který až napodruhé skóroval a navýšil brankový stav na 6:2. Minutu nato po další soupeřově „hrubce“ v kombinaci to byl Pořádek, který ji ztrestal a upravil skóre již na 7:2. V 85. min. uspokojení a nesoustředění Lheničtí také chybovali a dovolili tak vacovskému týmu snížit na 7:3. V samém závěru to byl ale tým lhenický (88.), který po rohovém kopu Schönem uzavíral vysoký gólový účet tohoto zápasu na konečných 8:3.

Ač herní projev Lhenických obsahoval v zápase v etapě přípravy ještě některé nedostatky, byl slibný a jejich přesvědčivé vítězství bylo zcela zasloužené.

Hodnocení lhenickým trenérem Ivo Čechem: „K utkání jsme šli s jiným úmyslem, než do zápasu s Jankovem minulý týden, čemuž odpovídalo i úvodní rozestavení s třemi stopery, dvěma útočníky a pětičlennou středovou řadou. Chtěli jsme být hodně aktivní na útočné polovině, získávat míče co nejdále od naší brány a co nejvíce se dostávat do zakončení. Zpočátku to nebylo úplně ono, hra byla neurovnaná, ale i přes dvě šance Vacova jsme měli v průběhu prvního poločasu více ze hry a naše vedení bylo zcela zasloužené. To, co mi ale vadilo více, bylo opět komentování dění na hřišti některými hráči, což jsem v předchozích dvou přátelských utkání neviděl a měl z toho upřímnou radost. Do druhého poločasu jsme prostřídali, nastoupili tentokrát se čtyřmi obránci v řadě a byli nadále aktivnější, myslím, že to byl podobný obrázek jako v první půli a my měli kromě vstřelených branek i další velmi dobré příležitosti. Řekl bych, že od takové 60. minuty jsme Vacov i přeběhali, byli jsme živější, měli chuť chodit do zakončení, to se mi líbilo. Co mě mrzí, jsou obdržené branky, protože byly hodně zbytečné a aniž bych snižoval kvalitu soupeře, který loni I. A třídu hrál a letos je na špici I. B třídy. Tři je prostě moc a tam je třeba víc koncentrace a důslednosti.“