Milan Nousek ml.: Hráčům jsem důrazně naznačil, že jsem v jiné roli

Jaké úkoly a cíle vám dalo vedení FC Písek při jmenování do funkce hlavního trenéra třetiligového A-týmu?
O úplně konkrétních cílech jsme se nebavili. Spíše šlo o to, abych klukům dodal zase nějaký nový impuls. V žádném zápase jsme nepropadali a v drtivé většině z nich jsme nebyli horší, akorát se nám je nedařilo dotáhnout do vítězného konce. Domluvili jsme se na mém působení v roli hlavního trenéra do konce podzimní části a pak si vše vyhodnotíme a řekneme si, co a jak dál.

Jaké byli vaše první kroky v nové funkci?
Úplně nejdříve jsem klukům řekl, že jsou to výborní fotbalisté na třetí ligu, protože si myslím, že někteří z nich o tom už pochybovali a nedokázali pak své schopnosti přenést do zápasu. Tu svou fotbalovost, kterou předvádějí na trénincích, nedokázali v soutěžním utkání prodat. V Ústí nad Orlicí jsem chtěl trochu pozměnit sestavu, protože se mi zdálo, že ve venkovních zápasech sice útočíme, jsme na míči, ale dozadu nám to skřípalo. Vyztužil jsem proto obrannou část Karlem Kulíkem. Ačkoliv jsme prohráli, svůj účel to splnilo.

Na čem budete s týmem pracovat ve zbytku podzimu?
Chci sáhnout do některých herních situací, protože i když v utkání dominujeme, tak se nám nedaří dostat do zakončení. Když už se do něj dostaneme, není to úplně vyložená šance. Toto je a bude i náplní celého týdne před duelem s Vyšehradem. Chtěl bych klukům vštípit takovou tu zdravou zápasovou agresivitu. Od toho bychom se měli odpíchnout.

Přestože produktivita v útoku nebyla vždy dostatečná, patřila k těm lepším v lize. To na druhé straně hřiště byl větší problém.
Nechtěl bych být tím trenérem, který chce za každou cenu jenom bránit, ale budu tým do zápasů připravovat tak, aby hráči věděli, jak reagovat na ztráty míče a jak se chovat v situacích, kdy jsme bez balónu a musíme se bránit. Dříve jsme to hráli spíše intuitivně. Každý se to snažil vyřešit svým způsobem a kluci v tu chvíli nepůsobili kompaktně. Stávalo se, že se například jeden hráč při řešení obranné situace toulal mimo prostor a pak vznikalo nebezpečí.

Máte mnoho trenérských zkušeností na postu asistenta. Berete zbytek podzimní části jako šanci na stálý posun mezi hlavní trenéry?
Působil jsem na lavičce s panem Dejmalem, Musilem, Ondrou Prášilem a teď s Rosťou Grossmannem. Post hlavního trenéra je určitě šance a vnímám to tak.

Přemýšlíte už teď o zimní pauze?
Není zase tak daleko, takže myšlenky na ni mám, ale důležitější je nyní zdárné odehrání zbylých podzimních zápasů. Po konci soutěže je asi měsíční pauza před startem přípravy a v ní bude prostor se o tom více bavit.

Kdybyste u týmu zůstal na pozici hlavního trenéra, vystačil byste si se současným kádrem, nebo byste hledal posily?
Shodou okolností jsem přesně nad touto otázkou přemýšlel, zda bych byl schopný pokračovat s těmi hráči, kteří tady jsou. Došel jsem k tomu, že by to nebyl velký problém. Kluky teď budu samozřejmě poznávat i jinak než doteď, protože jsem v jiné roli. Pokud budou fungovat i nadále, jsem schopný hrát se současným kádrem.

Jak váš posun z asistenta na trenéra berou fotbalisté?
Už během tréninku jsem jim důrazně naznačil, že jsem nyní v jiné roli. Věřím, že si všichni uvědomili, jak to má být. Určitě budu něco tolerovat. Ti, kteří mi tykali, to mají dovoleno i nadále. Říkal jsem jim, že pokud to nepřeleze určité meze, bude to v pořádku.

S čím byste byl ve zbylých zápasech podzimu spokojený?
Byl bych rád, kdyby tým i nadále během zápasů dominoval, držel míč, tvořil hru a přidal k tomu více vstřelených branek. Když budeme dominantní a aktivní, ulehčíme naší obraně. S takovým projevem bych byl spokojený.

Od posledního postupu týmu z Divize A je nejlepším konečným výsledkem 8. místo. Nestává se už takovou psychologickou hranicí? A jak ji překonat?
To je zajímavé. Konečná umístění v hlavě mám, ale nikdy jsem se nad tím nepozastavil. Možná to i hráči v hlavách mají. Mohou mít blok. I proto jsem se na prvním tréninku všech ptal, jak dlouho ve třetí lize působí. Zjistil jsem, že tři čtvrtiny týmu jsou v podstatě zkušení fotbalisté. Mohu uvést i příklad. Bratři Heldové jsou v ČFL už čtyři roky. Přestože jsou stále velmi mladí, už by měli plnit roli těch zkušených. To si všichni musí uvědomit. Musí dostat do hlavy, že se jako zkušení hráči musí chovat.