KP: Krumlovští zvládli ve šlágru Hlubokou, Blatná a Čimelice se dočkaly prvních výher

SOBOTNÍ VÝSLEDKY 6. KOLA KP

Fotbalisté Olešníku potěšili v první půli své fanoušky dobrou hrou a třemi góly v síti soupeře. Domácí si od úvodní minuty vytvořili velkou převahu, kterou zúročil ve 20. minutě ve vedoucí gól hlavou po centru Drába Radim Štos. Ve 28. minutě se po rohovém kopu nadvakrát prosadil David Lafata a tentýž hráč neměl problém čtyři minuty před pauzou zužitkovat pěknou nabídku od Dudka.

Kromě tří gólů si domácí vytvořili nespočet dalších šancí. Dvě obrovské příležitosti si ale v prvním poločase vypracovalo rovněž Milevsko a Olešník mohl děkovat svému brankáři Janu Studničkovi, že do kabin mohl jít s nulou na kontě.

Hráči Olešníku se fotbalem bavili i ve druhém poločase. A navíc byli produktivní. V 56. minutě zužitkoval hlavou další nádherný centr z levé strany Lafata a zkompletoval hattrick. Oku lahodila rovněž akce z 68. minuty, na jejímž konci byl Lukáš Dudek. To už bylo 5:0. V předposlední minutě dal definitivní podobu výsledku domácí Michael Studnička, který po sedmi minutách na hřišti upravil na konečných 6:0.

Hosté byli po přestávce směrem dopředu neškodní. „Chyběla mi u některých hráčů větší bojovnost a chuť se o nějaký ten gól porvat. Za stavu 3:0 jsme chtěli utkání dohrát se zvednutou hlavou, jenže jsme inkasovali další tři branky. Výsledek je však pro nás krutý,“ řekl k zápasu kouč Milevska Miroslav Strnad. To trenér Olešníku Roman Chlumecký byl spokojený jak s výsledkem, tak s předvedenou hrou. „Musím hráče pochválit, protože splnili všechno, co jsme si řekli. Diváci navíc viděli hodně gólů, takže jsem spokojený,“ zhodnotil utkání.

Začátek střetnutí tak dramatickému závěru neodpovídal. Zajímavý průběh celkem mohl potěšit i oko diváka. Domácí drželi balon víc při zemi a spoléhali se na svoji souhru při kombinacích. Hosté z hlubockého podzámčí odpovídali hlavně nebezpečnými standardními situacemi, ve kterých vynikali jejich vysocí hráči. Jenže ani to na domácí defenzivu v čele s gólmanem Říhou nestačilo.

Naopak vedení se ujali Krumlovští, když se proti svému bývalému klubu prosadil Tomáš Tauber. Se šikovností sobě vlastní se obtočil kolem beka a z otočky ukončil neprůstřelnost gólmana Šillera - 1:0. Druhý úspěch zaznamenal krátce před odchodem do šaten po rohu hlavičkou jeden z nejlepších hráčů domácích Martin Dudák – 2:0.

I po přestávce bylo na co se dívat. Slavojáci i přes relativně vysoký náskok nezalezli a pořád se tlačili před branku hostů. Ovšem ti se zase snažili o vyrovnání, takže na hřišti se pořád něco dělo. Po hodině hry ale překlonila váhy zápasu ve prospěch Krumlovských jejich trpělivá kombinační hra. Poté přišlo pár kritických minut, během nichž se obraz hry zcela změnil. Nejdříve byl po dvou žlutých kartách vyloučen hlubocký Kadlec. To jeho spoluhráči nesli dost nelibě a vyrojili se kolem rozhodčího ve snaze zvrátit jeho rozhodnutí, leč marně. A za pár chvilek ho do sprch následoval Kössl, který rovněž podruhé uviděl žlutou kartičku a po ní i tu červenou. Od té doby fotbal z trávníku trochu vytratil.

Krumlov odrazil atak Hluboké na špici tabulky a počtvrté uhájil čisté konto. „Za body jsme samozřejmě rádi, ale nervózní závěr trochu ten zápas pokazil. Do té doby se hrál celkem zajímavý fotbal. My jsme měli mírnou převahu i více šancí. Dvě jsme dokázali využít. Hosté byli nebezpeční díky dobře zahrávaných standardkám. Ty jsme ale zvládli. Závěr byl hodně nervózní, ale nebylo to naší vinou,“ řekl Jihočeskému fotbalu kouč Václav Domin. „Z Krumlova jedeme bez bodů, víc k tomu teď asi neřeknu,“ hlesl po utkání vedoucí hlubockého mužstva František Šůna.

Katovice i Rudolfov mají v genech útočnou hru. To bylo vidět i od začátku střetnutí, ale domácím to vycházelo přece jenom líp. Sice se nedostávali do svých nejvyšších otáček, ale převaha z toho vyplynula. Ta se projevila i po akci Cibulky s Repou, kterou nakonec zmařil gólman Pícha.

Na druhou stranu se o příležitost hostů postaral po centru Pouzara jeden ze spoluhráčů, který ale hlavičkoval těsně vedle. Oba gólmani drželi nulu, i když forvardi obou celků dělali všechno možné, aby jim čistá konta pokazili. Leč prozatím marně.

Více než 70 minut to bylo stále bez gólů. Útok střídal útok, hrálo se nahoru dolů. Pak přišla velice plodná pětiminutovka domácích a tři góly v rychlém sledu. Nejprve Martin Tušer v 72. minutě nastřelil zády k brance břevno a napodruhé nezadržitelně otevřel skóre svým premiérovým gólem v katovickém dresu – 1:0. Za tři minuty se prosadil další novic Tomáš Janoch. Nejlepší hráč domácích zakončoval přesně po Repově rohu – 2:0. A poslední hřebíček zatloukl Vladimír Uher, který po Požárkově akci zasunul balon už do prázdné branky a zaznamenal šestou podzimní trefu – 3:0.

Domácí se nakonec radovali z jasného vítězství. „Měli jsme převahu od začátku, i když jsme se nějak nemohli rozběhnout. Rudolfov hrál velice dobře, naše snahy mařil hodně úspěšně. Ale nechtěl jenom bránit, i útočil. Ale to jsme pochytali. Teprve v polovině druhého poločasu se nám podařilo naši převahu potvrdit góly,“ uvedl Tomáš Hajdušek, šéf katovického fotbalu.

V okresním táborském derby šlo o prestiž a také o vylepšení dosavadního postavení v tabulce. Každopádně body potřebovala překvapivě více Želeč, která v minulém ročníku KP soutěži vládla zcela suverénně a nyní marně čeká na první vítězství.

Gól sice ve slušně hraném utkání nepadl, ale brankáři se rozhodně nenudili. V želečské svatyni zaskočil za distancovaného Blažka novic Michal Fajfrlík. Domácí se věrni své tradici tlačili se před branku Želče, ale obrana Sokola byla tentokrát pozorná.

Ani druhý poločas změnu skóre nepřinesl, i když hráči obou týmu si nějaké ty příležitosti dokázali vytvořit. Želči se ani ve čtvrtém podzimním střetnutí ze šesti nepodařilo skórovat a tak se musela spokojit s bodem. Nastřílela všeho všudy jen dvě branky a do loňské pohody v koncovce (103 gólů!) má na míle daleko.

„Dohromady se navzájem známe, bylo to hodně opatrné, nikdo nechtěl udělat chybu. Do defenzivy Želče jsme se neprokousali,“ komentoval derby hrající kouč Dražic Marian Horka. „Nebylo nám dneska přáno. Neproměnili jsme naše šance a doplatili jsme na to. Ale zase musím říct, že Dražice měly dobře organizovanou obranu. Byly na nás dobře připravené,“ hodnotil želečský kormidelník Roman Lukáč.

První minuty zápasu jasně ukázaly, proč blatenský nováček stále čekal na první vstřelený gól ze hry. Už ve 3. minutě se řítil sám na brankáře Mišiak, ale pálil jen do brankáře Hanuse.  Minutu nato měl stejnou možnost Nový, ale také ztroskotal na nejlepším hráči Protivína. V 5. minutě už se domácí dočkali. Nejprve nevyužili sérii dvou rohů, ale nakonec se prosadil bojovník Zdeněk Mikeš a dorážkou ukončil dlouhé čekání, které trvalo 455 minut.

Rychle vstřelená branka ale domácím spíš uškodila. „Přestali jsme hrát, Protivín převzal iniciativu,“ popsal asistent trenéra Blatné Roman Remeš, jak se odehrávaly další minuty prvního poločasu. Výjimkou byla 20. minuta, kdy měl jedinečnou možnost, jaká se často nevidí, na noze Nový. Ve třech běželi sami na brankáře, ale místo přihrávky volným spoluhráčům stoprocentní tutovku zazdil.

Trest na sebe nedal dlouho čekat. Po půl hodině se hosté dočkali vyrovnání. Za obranu nabíhajícího Jaromíra Vorla přistrčením zezadu fauloval Šejvar a penalta byla na světě. Zbyněk Vorel neomylně potrestal zákrok na o dva roky staršího bratra. A to nebylo ještě zdaleka vše. Chvilku před pauzou přišla další slabší chvilka domácí obrany a Zbyněk Vorel dokonale zvrátil skóre.

Trenéři Blatné o přestávce přeskupili řady a už po minutě druhé půle bylo vyrovnáno. Nový vhodil dlouhý aut do vápna a nově jmenovaný kapitán Michal Mišiak, mimochodem nejmenší muž na trávníku, hlavou vyrovnal a připsal si svůj druhý gól v kraji (první dával z penalty v Oseku). Ve vyrovnané hře začínal mít Protivín malinko navrch, když v 80. minutě domácí žolík Michal Kůst po Šilhavého přihrávce dotáhl brejk do zdárného dokonce a strhl vedení na stranu Blatné. Poslední minuty už domácí odehráli takticky, i když jim úzkostlivě pískající sudí Albert vyloučil Šilhavého. „Byly to nervy, konečně jsme to zlomili. Ale první vítězství se nerodilo vůbec lehce,“ dodal Remeš po měsíčním čekání.

Neúspěšný start do sezony prožívá nejen Želeč, ale i exdivizní Roudné. Po letních odchodech se mu úplně rozpadla obrana. Trenér Tomášek převzal tým dva dny před přípravou a naštěstí se mu podařilo přemluvit bývalé svěřence Kodrase s Cahynou, kteří končili v Třeboni, aby mu vypomohli. Mladý a nezkušený tým se teprve sehrává. „Chvilku to bude trvat a bude to i bolet,“ podotkl zklamaný Marcel Tomášek.

Bolelo to i s Čimelicemi, i když malšané byli jasným favoritem. Opět doplatili na mizernou koncovku. Obrana se nevyvarovala okének. Ondřej Otepka byl limitován zraněním, Hálovi se nedařilo, stejně jako útoku. Na střídačce měl tři dorostence a 19letého Votavu. Problémy s úzkým kádrem pronásledují i Čimelice. Do Roudného přijely s jediným náhradníkem do hry a se šňůrou čtyř porážek v řadě.

Rozhodující gólové okamžiky se smrskly do sedmi minut na začátku druhého dějství. Jako první šli do vedení domácí, Jakub Píša ve 48. minutě zakončil povedený průnik a přihrávku od Bartoše obstřelením vybíhajícího brankáře Přibyla. V tu chvíli to vypadalo na očekávanou výhru Roudenských a naplnění papírových předpokladů. Jenže sotva se domácí doradovali, zahrávali hosté trestný kop ze strany, Hřebejkem vyražený míč poslal M. Viták na zadní tyč, kam si naběhl osamocený Václav Hegenbart a hlavou vyrovnal. Zakrátko dostal kapitán Hegenbart přesný centr do běhu za beky, poradil s oběma zadáky a pravačkou dokonal obrat. A pak už to byl roudenský zmar a marné dobývání Přibylovy branky.

„Po celý zápas jsme měli převahu a hráli neustále do plných. Měli jsme dostatek šancí na to, abychom vyhráli. Jenže když je neproměníme, nemůžeme pomýšlet na body. Soupeř vystřelil třikrát na naši branku a dal dva góly. Jeden po standardce a druhý z brejku,“ posteskl si Tomášek k nízké produktivitě jeho svěřenců. Čimelice odjížděly z Roudného s veselou náladou. „Už jsme ty body potřebovali jako sůl. Kluci zápas odmakali a konečně to přišlo,“ hlásil do telefonu čimelický vedoucí Josef Ťupa.