V sobotu se na Borku vzpomínalo na Marka Fojtíka
Bývalí spoluhráči Marka Fojtíka z ml. dorostu Dynama ČB a Třeboně i jeho kamarádi s Markovou rodinou už pošesté zavzpomínali na hřišti na Borku nejenom na jeho fotbalové umění, ale hlavně jako na člověka, nezkazil žádnou legraci. Navíc spíš ještě nějakou sám vymyslel. Přesto bohužel opustil svět v pouhých 37 letech.
„Sejdeme se pošesté a po utkání samozřejmě posedíme v místní hospůdce a zavzpomínáme na Marka,“ těšil se v minulém týdnu Otakar Matouš, který s ním nastupoval jak v Dynamu, tak Třeboni, kde to z krajského přeboru dotáhli až do třetí ligy! A takových spoluhráčů bylo víc.
Kdybychom to vzali postupně, tak titul mistra ČSR mladšího dorostu získal v roce 1988 pod vedením trenérů Jiřího Vlčka a Miroslava Jirkala. Ve skupině tehdy měl on i jeho spoluhráči týmy Sparty Praha (1:0) a Baníku Ostrava (0:0). Ty překročili a ve finále remizovali s Hradcem Králové 2:2. Po penaltách, které vyhráli 5:3, pak byl titul jejich. Tu rozhodující proměnil Strnad. Zajímavostí také je, že vedoucím mužstva byl tehdy Markův otec Ladislav, řečený starej Fugas.
„Marek měl defenzivnější úkoly, ale tátu nezapřel. Situace řešil s naprostým přehledem a technicky. Jako táta. Byla to super parta a Marek už tenkrát patřil k tahounům dobré nálady. Přitom byl naprosto bezproblémový. Když jsme se vraceli domů, tak jsme si s Mírou Jirkalem říkali, že takový ročník potkáme snad jednou za život. Mýlili jsme se. Po šesti letech jsme získali titul znovu, jenže už například s Lengyelem, Vozábalem, Hájkem, Wollnerem, kapitána dělal Tomáš Řehoř. Ti už měli na koho navázat,“ vzpomínal na zisk prestižního titulu trenér Jiří Vlček. V těch letech patřilo Dynamo ke špičce mládežnického fotbalu a dodávalo pravidelně hráče do reprezentačních výběrů.
V Dynamu samotném se později jako technický středopolař kupodivu výrazněji neuplatnil, v kurzu byl jiný typ hráčů. Následoval tedy odchod do Třeboně, která zažívala krásné fotbalové období. Po skvělých výkonech to vzala z krajského přeboru přes divizi až po Českou fotbalovou ligu. A ani tam nehrála podřadnou roli. Navíc předváděla atraktivní fotbal, který přitahoval diváky ze širokého okolí. A pravidelně za ním putovaly v neděli dopoledne i desítky fanoušků z Budějc. Přiznám, často jsem byl mezi nimi, když to tam časně ráno brousíval autobusem. Slavná éra třeboňského fotbalu.
Na ni zavzpomínal i Markův spoluhráč Luděk „Eda“ Edelman, který přišel do Třeboně v létě 1998. „Marek byl skvělý parťák, jsme stejná krevní skupina. Máme řadu společných zážitků, ale některé asi nebudeme publikovat,“ smál se Eda, který se usadil pod Kletí. „Já jsem byl mladší, ale i tak jsme se potkávali na chodbách sportovní školy v Grünwaldovce. Když on získal titul v mladším dorostu, tak jsem byl ještě v kategorii žáků. A když jsem přišel z Dívčic do Třeboně, tak on už tam byl. Jestli si dobře vzpomínám, tak jsme tenkrát v ČFL skončili třetí. Byla tam skvělá banda, spousta hráčů, které tenkrát v Dynamu nechtěli. Vzpomínám, že jsme ho v poháru porazili Dynamo snad 4:2. Zrovna Marek tehdy přehodil Pavola Švantnera a dal tak závěrečný gól. Jezdila za námi spousta lidí podívat se na fotbal, který bavil. Byla to skvělá banda, třeba Broňa Křikava, Petr Šulc, Ota Matouš, Renda Janoušek, „Pasy“ Pasák, Beneda z Lišova, Pahr z Pelhřimova, Evža Vohák. Jenže ten balon moc nepůjčoval. A když mu ho vzali soupeři, tak to zase bylo na nás, abychom ho dostali zpátky. A znovu si ho vzal a zkoušel to. Byl takovej. Ve středu pole si s Markem rozuměl, on balon občas dostal," smál se 43letý hračička. „Ještě samozřejmě nesmím zapomenout, že Marek získal Křišťálovou kopačku v televizní soutěži O gól roku. To bylo za branku v ČFL, když jsme hráli v České Lípě. On za ten gól dostal ocenění, já zase červenou kartu. Ale oba jsme si to asi zasloužili. On teda určitě,“ prozradil Eda s úsměvem další publikovatelnou vzpomínku na plejera, který válel také ve Vodňanech, v Rakousku a posledně v Bavorovicích.
Góly: R. Janoušek 3, M. Kollár 2, Z. Rys, M. Jankovský - E. Vohák 2, Z. Pahr 2, I. Neubauer.
Na Borek přijela spousta lidí, třeba až z Pelhřimova Moravec s Pahrem, nechyběli ani bratři Rysové Zbyněk a Vadim, Formánek z Vimperka. V útoku nastoupil i gólman Dan Kerl. Všichni přítomní drželi minutu ticha a poté následoval čestný výkop, který provedl Markův otec Ladislav.
Samotné utkání se hrálo 2x 35 min. Bývalí dorostenci nastoupili na zádech se jmenovkou Fugas, bývalí třeboňští spoluhráči zase se jmenovkou Papen. Někdejší mladší dorost Dynama porazil Třeboň z éry druhé poloviny 90. let minulého století 7:5, ale o výsledek šlo v tomto případě až v poslední řadě. Po zápasu všichni u piva probrali a semleli všechno. „Vše bylo v duchu jako by „Papen" nikdy neodešel, takže bylo veselo. Všichni v sobotu přítomní jsou stále skvělí fotbalisté a výborní kamarádi. Akce se opět moc povedla," poznamenal René Janoušek. Nynější opora Srubce se blýskla hattrickem.
Nahoře zleva: M. Stárek, R. Pivoňka, R. Janoušek, B. Křikava, D. Vašek, K. Čondl, M. Kollár, M. Jankovský, T. Pintér, Z. Pahr, D. Kerl, M. Truhlář, K. Jedlička, R. Kochlöfl, E. Vohák, A. Vacl, M. Vejvarová, J. Vejvar.
Dole zleva: S. Linhart, J. Formánek, M. Strnad, J. Jindra, V. Moravec, V. Rys, I. Neubauer, O. Matouš, Z. Rys, L. Fojtík, P. Šulc, L. Edelman, K. Jedlička ml., D. Vondroušek, R. Janoušek ml.
