Rostislav Grossmann: Bylo zřejmé, že tým má určitou kvalitu

S čím jste před zimní přípravou nastupoval k píseckému A-týmu?
K A-týmu jsem šel s tím, že budu pokračovat v práci, kterou začal předchozí trenér Ondřej Prášil. Protože byl podzim vnímán jako nepovedený, chtěli jsme to výsledkově, bodově i herně posunout. Potěšila mne důvěra vedení klubu a chtěl jsem úspěšně navázat na podzimní část ČFL.

Co jste říkal hráčům na prvním setkání?
Asi přesně to, co zaznělo v předchozí odpovědi. Naznačil jsem jim své představy o přípravě, zásady komunikace, prostě věci, které k fungování týmu neodmyslitelně patří. Chtěl jsem, aby pochopili, že k úspěchu vede pouze poctivá práce, a to v tréninku i samotných zápasech. Nešel jsem do neznámého prostředí, některé hráče jsem znal osobně, některé jsem trénoval v kategorii U19, navíc jsem zápasy áčka sledoval.

Začátek jarní části ČFL byl povedený. Jak jste vnímal atmosféru v týmu?
Tým se v zimě trochu změnil. Nastaly některé odchody a do přípravy se zapojili další hráči, kteří byli osloveni. Přestože nás hodně trápilo mrazivé počasí, panovala velmi dobrá pracovní atmosféra a příprava proběhla celkem v pohodě výsledkově i herně. Už přípravné zápasy signalizovaly, že by vstup do soutěže mohl být dobrý, což úvodní jarní kola ČFL potvrdila. Hráči chtěli dokázat, že tým má lepší výkonnost než je tabulkové postavení, motivace tady určitě nechyběla. Začátek byl velmi slušný, mužstvo hned naskočilo, hráči získali potřebnou sebedůvěru. Bylo zřejmé, že tým má určitou kvalitu a že to lze někam posunout.

Výkony v průběhu jara byly natolik dobré, že jste měli reálnou šanci obsadit třetí příčku. Co se stalo ke konci soutěže?
Neřekl bych, že se něco zásadního stalo. Ve sportu je to běžné a určité výkyvy ve výkonnosti jednotlivců a potažmo celého týmu jsou normální. Ke konci jsme začali trochu točit sestavou a zařazovali jsme do utkání hráče, kteří nedostávali tolik příležitostí. Když se podíváte na los, měli jsme na konci soutěže týmy z nejvyšších pater tabulky. Přestože jsme sehráli velmi kvalitní zápasy, nepodařilo se nám bodovat. Utkání se silnými soupeři jsme zvládli herně velmi slušně, ale nedávali jsme branky, naopak po většinou individuálních chybách laciné góly inkasovali. Pravda je, že utkání v Litoměřicích a v Nymburku jsme jako favorit měli vyhrát, zamrzí i domácí porážka s Ústí nad Orlicí.

Součástí týmu bylo také několik dorostenců. Jak jste vnímal jejich působení a začleňování do kolektivu?
My jsme nechtěli, abychom jejich vytažením do áčka zbořili devatenáctku. Kluci měli výhodu, že ve svém věku, když tady není béčko, mohli hrát Českou ligu dorostu. Svou herní praxi si odbývali tam. Někdy trénovali s námi a někdy s devatenáctkou. Nebyl to pro ně úplně jednoduchý půlrok, mají ještě navíc studijní povinnosti, někteří dojíždějí, ale víme o nich a chceme je zapracovávat. Filozofie klubu je jasná a v zařazování odchovanců budeme pokračovat. Mezi ligou dorostu a třetí ligou dospělých je však obrovský výkonnostní skok a ne všichni to dávají. Jsou tam šikovní kluci, kteří dostanou opět šanci v přípravě. Někteří už teď na jaře působili v jiných klubech, aby si zvykali na dospělý fotbal.

Kromě dorostenců přišly v zimě tři nové posily. Jak ty se osvědčily?
Myslím si, že všichni tři se ukázali ve velmi dobrém světle. Samozřejmě nedostali všichni stejný prostor, ale ukázali to, co jsme od nich čekali. Štěpán Holý se okamžitě prosadil do základní sestavy a řekl bych, že dobré výsledky přišly i díky tomu, že se sehrála stoperská dvojice Rendla – Holý. Fungovalo to a mohli jsme se o ně opřít. Dušan Pinc přišel jako nadějný střelec a hráč do ofenzivy. Prokázal své kvality, byl na hřišti hodně vidět a dal čtyři branky. Pak přišlo zranění třísla, takže jsme ho v závěru soutěže pošetřili, nebyl důvod jeho návrat uspěchat. Tomáš Skála měl asi nejsložitější pozici, protože na jeho postu hraje zkušený Aleš Hanzlík a tak nastoupil pouze ve dvou zápasech. Všichni tři zmiňovaní hráči by se měli v letní přípravě opět objevit.

Lze již nyní naznačit, jak to bude se změnami v kádru pro další sezónu?
Jak to ve fotbale chodí, změny určitě nastanou. Někteří hráči odejdou, některým končí smlouvy a jiní zase přijdou. Chceme zachovat určitou kostru týmu a v řadě věcí navázat na jarní část ligy. Někteří hráči dostali nabídky ze zahraničí, konkrétně Aleš Kočí a Filip Řezáč, další mají po skončení smlouvy nabídky z jiných klubů v ČR. V Písku již neuvidíme Michala Rendlu. My máme naopak vytipovány některé hráče z Viktorie Plzeň, Dynama ČB, máme dobrou spolupráci s ligovým nováčkem FK Příbram, takže nějaké nové tváře se v dresu FC Písek určitě objeví. Je to o jednání s uvedenými kluby i konkrétními hráči.

Překvapilo vás něco při studování statistik vašeho týmu?
Nepřekvapilo. Možná jsme plánovali, že někteří hráči dostanou více minut. Martin Voráček trochu laboroval se zraněními, ale ke konci sezóny již dostal větší prostor. Doufáme, že se budeme moci na jeho výkony spolehnout a začne mu to tam opět padat. Mysleli jsme si, že víc šancí dostane Lukáš Varyš v brance, byl však ke konci soutěže limitován zraněním, takže jsme nechtěli riskovat. Nic mě ve statistikách výrazně nepřekvapilo. Střelecky disponovaní hráči Froněk s Řezáčem se prosazovali a myslím si, že kdyby hrál v závěru ligy také Dušan Pinc, šlapal by jim určitě na paty.

Je nějaký zápas či okamžik jarní části soutěže, který vám utkvěl v paměti?
Sehráli jsme velmi kvalitní i horší zápasy. Fotbal je nevyzpytatelný, můžete hrát krásný fotbal a prohrajete, ale také naopak. Může se stát, že utkání je oboustranně kvalitní a skončí jasným skórem 3:0, což byl třeba zápas v Domažlicích. Na druhé straně vyhrajete zápas, který se vám vůbec nelíbí, ale něco vám tam při troše štěstí spadne. Samozřejmě příjemná byla otočka během posledních osmi minut v utkání v Benátkách nad Jizerou, kde jsme navíc od druhé minuty hráli o deseti hráčích. Na jaře jsme mohli vidět několik krásných fotbalových momentů, mezi které patřil například gól Tomáše Froňka v domácím utkání s Převýšovem. Proto lidé na fotbal chodí.

Co vám osobně dal poslední půlrok na lavičce třetiligového týmu Písku?
Byla to samozřejmě další velmi dobrá zkušenost. Ne moc trenérů má možnost trénovat na úrovni třetí ligy jako hlavní kouč. Poznal jsem řadu zajímavých hráčů, potkáte se s hráči, které jste v minulosti trénoval, s trenérskými kolegy. Fotbal se neustále vyvíjí, objevují se nové trendy ve fyzické přípravě, taktickém pojetí, je dobré ty nové věci sledovat a navíc být u toho. Myslím si, že taková zkušenost může každého trenéra jenom obohatit a v některých pohledech na fotbal posunout.