Vůle hory přenáší. Miroslav Motejzík zdolal další metu, zahrál si oblíbený fotbal

Bylo mu třicet let, když 14. srpna 2005 sehrál za svůj fotbalový tým poslední mistrovský zápas. Po večerní oslavě a návratu z diskotéky se mu život obrátil hlavou vzhůru. Když se v noci pěšky vracel s přáteli domů (byl 150 metrů od domova!), najel do nich autem opilý řidič. Probudil se až po deseti dnech v nemocnici s jednatřiceti zlomeninami. Levou nohu pod kolem nešlo zachránit, sám se rozhodl pro amputaci.

Rychle se dostal z počáteční krize a postupně překonával jeden cíl za druhým. I přes své omezení hraje tenis, basketbal, házenou, volejbal, jezdí na in-line bruslích, ve slalomu a obřím slalomu startoval ve své kategorii na mistrovství republiky. Zúčastnil se týdenního okruhu kolem Karpat na kole, třikrát Nova Author Cupu, dvakrát Jizerské padesátky v běhu na lyžích, dvakrát jel na kole dvousetkilometrového Krále Šumavy.

Na den přesně šest let od nehody jako první Čech s amputovanou nohou dokončil u Máchova jezera poloviční porci triatlonového ironmana s názvem Doksyman. Na Strakonicku získal ocenění sportovní osobnost roku 2011. V roce 2012 běžel půlmaraton, další rok pokořil Mont Blanc!

Fotbal těžší než ironman

Na konci letošního prosince si splnil další velké přání. Zahrát si fotbal, jemuž se věnoval na krajské úrovni přes 20 let. Na halovém turnaji strakonických veteránů nastoupil za tým Safari. „Bylo to pro mne neskutečně krásné a příjemně nostalgické. Po třinácti letech jsem mohl nastoupit a být opět jedním z vás. Dostat se sem bylo pro mne těžší než ironman, nicméně je to tam a je pokořena další meta,“ vzkázal Miroslav Motejzík kamarádům, spoluhráčům, soupeřům a všem ostatním. 

Život prožívá naplno, jakoby neměl žádný handicap. Naopak, žene ho stále vpřed. „Nějaké plány ještě mám, tak se nechte překvapit. Děkuji všem za podporu, moc si toho vážím,“ sdělil Miroslav Motejzík. Možná tím dá recept ostatním, aby si vážili svého zdraví a neřešili zbytečné prkotiny. A to nejenom v nadcházejícím roce 2018…