Dražice se po návratu do kraje rychle adaptovaly
Dražice hrály nepřetržitě v krajském přeboru od ročníku 2000/2001. Účast vyvrcholila mistrovským hattrickem v letech 2012 – 2014. Kádr pak prošel velkou obměnou, nastaly sestupové starosti, které se nepodařilo předloni odvrátit. Dražice rychle zmobilizovaly všechny síly a suverénním způsobem se za rok vrátily mezi elitu kraje. V ní si pod vedením hrajícího kouče Mariana Horky zajistily přezimování na 10. místě se ziskem 20 bodů. Do odvet půjdou s jasným cílem. „Co nejdříve nahrát dostatek bodů k záchraně,“ říká trenér Horka.
Skončili jste jako staronováček na desátém místě. Jak jste celkově spokojen s podzimní částí sezony?
Ke spokojenosti mi chybí body z domácích utkání s Třeboní, Rudolfovem a Čimelicemi. Mít o těch sedm bodů více, tak by byla spokojenost větší.
V létě jste převzal mužstvo po Miloši Veselém. Jak jste si trenérskou premiéru užíval?
Dražice měly hrajícího trenéra v podobě Miloše a nyní jsem jím já. Upeklo se to poměrně narychlo v létě. Miloš měl hodně funkcí a staral se téměř o vše. Tímto jsme mu alespoň trošku ulevili. Za práci pro klub mu patří velký dík.
Jak moc je složité dirigovat mužstvo přímo z trávníku?
Je to prostě úplně něco jiného. Cítím daleko větší zodpovědnost za všechno, za přípravu, sestavu, nedej bože, když udělám nějakou chybu já. Pomohlo, že jsem si šťastně vybral asistenta v podobě Vlasty Stuchlíka. Ten fotbalem žije a velmi mi pomáhá.
Na který zápas byste raději rychle zapomněl? Určitě tedy najdete i jeden, který byl podle vašeho gusta.
Absolutně ve všem se nám nepovedl zápas v Oseku. Výkonem, taktikou se mi líbily domácí výhry nad Milevskem a Táborskem. Navíc nemohu zapomenout na nejvyšší výhru v Dačicích.
Kdo patřil mezi největší tahouny vašeho mužstva?
Nebudu vyzdvihovat jednotlivce, někdy se povede zápas jednomu hráči, jindy zaskočí jiný. Jen chci říci, že smekám před staršími hráči jako je Roman Valášek, Tomáš Hořejší a už i Miloš Veselý. Ve svém věku vždy odehrají zápas na plno a odehrají si svoje. Ještě mě mrzí brzké zranění Honzy Kromky. Jeho góly nám chyběly. Věřím, že se dá přes zimu zdravotně dohromady a ještě pár gólů za Dražice přidá.
Po roce jste se vrátili do kraje. Jaký dojem na vás udělala kvalita a celková úroveň soutěže?
Úroveň je taková, jaká je. Některé zápasy nejsou špatné, ale na některé se bohužel dívat nedá.
Co říkáte konečné tabulce po podzimní části. Překvapilo vás něco?
Budu opakovat řadu trenérů, kteří odpovídali přede mnou. Prostě Milevsko. Asi je tam něco špatně. Asi by měli být někde jinde. Jinak nejlepším týmem je jednoznačně Želeč. Na každém postu má zkušeného hráče minimálně s divizními zkušenostmi a je první zcela zaslouženě.
Kdo patřil, podle vás, k největším osobnostem soutěže?
V každém týmu vás někdo zaujme. Mě nejvíce zaujal Miklas z Katovic, jevil velkou kvalitu, rychlost, prostě zajímavý hráč.
Kdy zahájíte zimní přípravu a jak bude probíhat?
Přípravu začneme 9. ledna 2018. Budeme střídat tělocvičnu, výběhy a hřiště s umělou trávou. Zápasů sehrajeme pět zápasů. Soupeři ještě nejsou všichni potvrzeni. Určitě si zahrajeme s mužstvy Táborsko U18, Speřice, Planá nad Lužnicí.
Dojde v kádru k nějakým změnám?
Odchody nebudou doufám žádné a na posilách se pracuje, tak uvidíme a necháme se překvapit.
S jakými plány půjdete do jara?
Co nejdříve nahrát dostatek bodů k záchraně. Soutěž je hodně vyrovnaná, a když se podíváte na postavení jihočeských týmů v divizi, tak o záchranu hraje hodně týmů.
