Měli jsme divoké výsledky, ale tak to chodí u B týmů i v cizině, hodnotí podzim Martin Štica

Vedení klubu může působní béčka v kraji hodnotit kladně, ne?
„Určitě. My tuto soutěž určitě nehrajeme primárně kvůli umístění v tabulce nebo kvůli bodům. Jde hlavně o to, aby kluci z Tábora, kteří skončili v dorostu nebo nenastupují v druholigovém A týmu, měli kde hrát. Je pro ně důležité nastoupit v mistrovském utkání. Výsledky skutečně moc neřešíme, i když chceme každé utkání vyhrát. Je sympatické, že jsme po podzimu skončili takhle vysoko. Měli jsme divoké výsledky, ale tak to chodí u B týmů i v cizině. Bude tomu tak i na jaře. Vždy záleželo na tom, kdo bude na zápas nominován, kdo přijde, kteří dorostenci nám přijdou pomoci. Sestava se každé kolo dost měnila.“

Už jste to naznačil. Proč jsou tedy výsledky B týmu tak kotrmelcové. Jednou vysoká výhra, pak utržený debakl…?
„Příčinu bych viděl v tom, že za nás nastupovali skutečně velmi mladí hráči, u nichž je výkonnost kolísavá. Stačí, když nezachytí úvod zápasu a už se vezou. Také si myslím, že řada soupeřů pojala zápasy proti nám s velkou rivalitou. Proti B týmu Táborska se každý chtěl vytáhnout a podal nadstandardní výkon.“

V sestavě se objevovali také hráči ze širšího kádru A týmu, ale spíše ti, kteří nemají ve druhé lize odehranou ani minutu. Jak vidíte působení pendlů v rezervě?
„B týmy jsou ve všech klubech od toho, aby v nich dostávali prostor hráči áčka, kteří nemají vytížení nebo jsou v karetním trestu. Tak to prostě je. Táborsko buduje velmi mladý B tým, jelikož řada hráčů střední generace, kteří měli zkušenosti se třetí ligou, odešla do zahraničí, do okolních klubů nebo skončili s fotbalem. V A týmu se na hřiště dostane čtrnáct hráčů, ostatní nemají takovou zápasovou praxi. Proto někteří nastupovali za nás.“

Už jsem slyšel názor, že právě kvůli pendlům jsou výsledky Táborska B pro soutěž neregulérní?
„S tím nesouhlasím. Těmto hlasům bych vzkázal, ať se podívají na sestavy, jaké jsme na podzim dávali dohromady. Z hráčů stabilní sestavy áčka se u nás jednou objevil Navrátil a jednou Kučera, přičemž jsme jednou vyhráli a jednou prohráli. Pouze pendlové na naše výsledky vliv neměli. Naopak jsme často vyhráli se sestavou, která připomínala mateřskou školu. V některých zápasech jsme měli v sestavě pět sedmnáctiletých kluků, v Želči bylo osm až devět mladíků v základu. Ukázalo se nám, že krajský přebor má kvalitu, že je na vyšší úrovni než druhá dorostenecká liga – v jiném tempu, v jiném nasazení.“

Jaké to vlastně je, když tým nastupuje každý týden v plně jiné sestavě?
„Pro trenéra nic moc. Měl jsem základ tří, čtyř hráčů, u nichž jsem věděl, že je budu mít každý týden. Mám výhodu, že zároveň pracuji u staršího dorostu, konkrétně kategorie U18. Některé jedince jsem tedy měl pod kontrolou. Když přišli hráči z A týmu, nebyl s tím problém. Mají od trenéra Nádvorníka ty nejlepší návyky, vědí, co mají hrát. Na mě bylo, abych respektoval určité rozestavení a posty. Někdy to ale bylo složité, a tak jsem i během zápasu sestavu měnil. Například pravý záložník šel na střed, nedařilo mu to, tak jsem ho vrátil zpátky. Kolikrát jsem měl k dispozici sedm záložníků, ale žádného typického útočníka, tak bojoval na hrotu i obránce. Na úrovni krajského přeboru musí dobrý hráč umět zahrát na jakémkoliv postu.“

Kdo byl podle vás oporou týmu, na koho se dalo spolehnout?
„Až do svého zranění byl tahounem kapitán a střelec Marek Novák. Pak převzal roli lídra Jan Peterka, což je poctivý fotbalista. Pravidelně nastupoval Michal Mácha, z kmenových béčkařů Michal Drs a pozdější kapitán Jakub Škarda. Ten se s řadou mladých hráčů zná. Během podzimu s námi začal chodit útočník Vojta Kostka, který dával góly.“

Jak s odstupem času vnímáte rozhodnutí, že B tým Táborska bude hrát „jen“ krajský přebor?
„Divize by na tenhle mančaft byla moc. Museli bychom mít ještě asi pět, šest hráčů kolem 22, 23 let a také by tým musel trénovat pohromadě. Teď je situace úplně jiná. B tým se příští rok v létě zase doplní dalšími dorostenci, kteří přejdou do mužů. Eventuálně se časem někdo dostane do áčka, B mužstvo získá v kraji další zkušenosti a možná by jednou mohlo o tu divizi zabojovat.“

Už jsme mluvili o tom, že v sestavě se objevovalo pět i více hráčů ročníku 2000. Asi se nespletu, když řeknu, že s krajským přeborem mužů se vyrovnali dobře?
„Někdy se mi dokonce zdálo, že v kraji hrají lépe než ve svých kategoriích. Do zápasů za muže mladíci nastupovali s respektem a stoprocentním nasazením. Občas měli výpadky a vysoko jsme prohráli, ale to je u dorostenců normální. Za všechny mohu říct, že ukázali, že fotbal hrát umějí.“

Na který zápas během podzimu jste byl pyšný a který byste raději z hlavy vymazal?
„Mně se líbilo hned naše první utkání, derby se Sokolem Sezimovo Ústí. Měli jsme skvělý vstup do sezony. V sestavě byli jen kluci z Tábora. Byl jsem pyšný na to, co jsme na hřišti předváděli. Naopak bych nejraději zapomněl – kromě vysoké prohry v Želči – na utkání v Katovicích. Tam jsme měli poměrně silnou sestavu a náš výkon mě zklamal. Něco podobného se dát říct o zápasu v Jindřichově Hradci. I tam jsme měli docela dost áčkařů, pravda, někteří byli po zranění, ale nepředvedli jsme to, co bych si představoval.“

Co čeká B tým v zimě? Nějaké turnaje a zápasy?
„B tým nebude stejně jako na podzim trénovat spolu. Hráči se vrátí do svých kategorií U18 a U19, někteří dorostenci půjdou v zimě do přípravy s A týmem mužů. B tým jako takový se sejde tak týden, čtrnáct dní před mistráky. Zahrajeme si jedno, maximálně dvě přípravná utkání a půjdeme do jarních odvet.“