Ondřej Prášil: Musíme se naučit otáčet zápasy

Máte za sebou podzimní část sezony České fotbalové ligy. Jak byste ji zhodnotil?
Deváté místo není tím, o kterém jsme se bavili před sezonou. Cíl byl někde jinde – konkrétně umístění do páté pozice tabulky. Obecně mohu podzim zhodnotit tak, že se nám úplně nepovedl a lze najít mnoho faktorů, které se na tom podepsaly. Doma jsme jeden zápas nezvládli a dva prohráli na penalty, jinak jsme vyhrávali a myslím si, že jsme předváděli i slušný fotbal. Na druhou stranu, z venkovních zápasů se nám nepodařilo přivést body, které jsme získat měli. Ty nám pak chyběly k lepšímu umístění. Další z věcí, které nás na podzim trápily, je výsledková nevyrovnanost.

V létě přišlo do týmu velké množství posil. Začalo se hovořit o nejvyšších příčkách a postupu. Přišel tlak. Jak to ovlivnilo začátek sezony?
Dostali jsme se strašně rychle do pozice favorita. S vedením jsme se o cílech hrát nahoře bavili, ale s určitým – dvouletým – horizontem. Tím, že do týmu přišli kluci se zkušenostmi ze 2. ligy, a i přesto, že cíle byly a jsou vysoké, se celá ta věc až moc nafoukla. Pomohl tomu i pohárový zápas s Pardubicemi, který jsme dokázali uhrát. Uvěřili jsme tomu, že jsme schopní hrát i proti silným soupeřům. Kdyby nás Pardubice drželi devadesát minut pod pokličkou, asi bychom to všichni už tehdy viděli jinak. Ve finále náš podzim vypadal tak, že těžké zápasy jsme dokázali zvládat, ale ztratili jsme se soupeři, kteří se pohybovali nebo pohybují pod námi.

Když se podíváme na tabulku po podzimu, tak jste získali třináct bodů s týmy pod vámi a stejný počet s týmy v horní polovině.
Je to tak. Vypadá to vybalancovaně, ale když jsme například jeli po čtyřech výhrách v řadě do Brozan, které byly třetí od konce, tak jsme tam prohráli. To samé Čížová, Ústí nad Orlicí, Litoměřicko. Nedokázali jsme takové soupeře zlomit, když se jim úplně nedařilo.

Hrála roli i vyšší motivace soupeřů, kteří písecké cíle znali?
Ze začátku sezony to tak určitě bylo. Každý si řekl, že přijel tým, který má ambice na postup a chce vyhrávat. Měli o motivaci postaráno, což bylo hodně cítit. Jediný tým, kterému se podařilo vyčnívat, je Chrudim. Zbytek tabulky je velmi vyrovnaný. Zápy jsme například porazili 5:0, ale zápas mohl vypadat jinak, kdyby se soupeř prosadil jako první. Rozhodovalo se v úvodních patnácti minutách. Protipól je utkání s Litoměřickem. Kdybychom se první prosadili my, mohl být konečný výsledek podobný tomu se Zápy. Takové zápasy ještě neumíme zlomit ve svůj prospěch.

Když jste vstřelili první gól zápasu, dokázali jste většinou vyhrát. Otáčení zápasů ale týmu příliš nešlo.
Dokázali jsme dohnat manko s Benešovem, s Převýšovem a naopak ztratit vedení s Domažlicemi. Když dostaneme první gól, tak většinou nejsme schopní zápas otočit tak, abychom ho vyhráli. Tým, který máme k dispozici je natolik zkušený, že by se s tím měl umět poprat. Neříkám, že bychom měli otáčet po brankách v 80. minutě, ale když máme dostatek času, mělo by to jít. Souvisí to s tím, že všeobecně je očekáváno, že budeme vyhrávat a každý zásah do komfortní zóny hráčů je znát. Když dostaneme gól, víme, že budeme muset otáčet. V případě vidiny neúspěchu to pak zapříčiní, že hlava přestane fungovat na sto procent. Ten rozdíl je markantní. Když vedeme 2:0, předvádíme krásné akce a pohledný fotbal.

Dá se to naučit?
S tím se dá narodit. U nás je vidět, že v případě vedení a pohody se herní situace řeší a vyvíjejí jinak, než v případě nutnosti dotahovat. Je to jedna z dalších zásadních věcí. Máme ale zkušené hráče a neměli bychom se na něco takového vymlouvat.

Co jste si říkali po třetím utkání sezony na Vyšehradě?
V tu dobu jsme měli jeden bod. Byla to velmi těžká situace. Citelný zásah do našeho rozjezdu už ale byla ztráta ve druhém utkání s Benešovem. Víme, že start sezony je velmi důležitý a my jsme opět startovali z předposledního místa. Do Králova Dvora jsme pak jeli s tím, jako bychom hráli o záchranu. Museli jsme hned v úvodu přenastavit cíle a ani situace uvnitř týmu nebyla ideální. Je těžké představovat si to pěkné – body a výhry a snášet porážky. Dokázali jsme to zvládnout, ale…

Co způsobilo následný zlom, po kterém přišly čtyři výhry v řadě?
Po třech zápasech jsme udělali několik změn v sestavě a začali jsme hrát na dva útočníky. Snažili jsme se s tím něco udělat. Sázka na změnu v útoku vyšla a dobře se jevil také střed zálohy, kam jsme zařadili i mladší kluky, kteří možná nepůsobili úplně kvalitně fotbalově, ale přinesli velkou bojovnost. V Králováku jsme naši hru zjednodušili a chtěli jsme v tom pokračovat i dál. Povedlo se nám vyhrát čtyřikrát v řadě, jenže před utkáním v Brozanech jsme do sestavy museli kvůli zraněním sáhnout.

Co říct k celkovému skóre týmu? To se zdá být v pořádku.
Poprvé ve třech letech máme výrazněji pozitivní skóre, ale i tak jsme branek obdrželi relativně hodně - především venku. Troufám si říct, že v domácím prostředí jsme silní, ale ve venkovních duelech nejsme schopní odfiltrovat vlivy, které se dějí na hřišti. Soupeř je na nás nahecovaný, kope do nás a kluci se s tím neumí moc poprat.

Jak moc bolela prohra v derby s Čížovou?
Prohra bolela hodně. Byť jsme se na to celý týden připravovali a všichni věděli, co se stane, kdybychom to náhodou nezvládli. Věděli jsme, že to bude těžký zápas, ale nevyšel nám, i když jsme v týdnu podali dobrý výkon v poháru proti Zlínu. Čížová se v té době začala zvedat. Výrazně jim pomohla výměna trenéra. Vypadali semknutě. Na oba celky jsou jiné nároky. My si nemůžeme dovolit jen odkopávat balóny a hrát na 0:0. Nicméně Čížová si minimálně bod zasloužila. Bolelo to moc a bude nás to pronásledovat asi do té doby, než tady Čížovou porazíme třeba těch 5:0. Myslím si, že při příštím derby to budou mít kluci pod kůží tak, že tam necháme ještě mnohem více úsilí než teď ve Strakonicích.

Jediným hráčem, který na podzim neslezl ze hřiště, byl kapitán Michal Rendla. Sekundoval mu gólman Kamil Hajdušek, který jednou absentoval. Jak to vnímá druhý gólman Lukáš Varyš?
Před sezonou jsme se všemi brankáři mluvili. Kamil Hajdušek přišel proto, aby v případě úspěchu uměl zvládat těžké zápasy – tedy na post jedničky. Jakub Rondzik se vyjádřil tak, že by rád chytal a že už by si znovu nechtěl procházet rolí dvojky. Lukáš Varyš byl ochotný tuto pozici zastat s tím, že bude čekat na svou šanci. Myslím si, že Kamil s Lukášem spolu výborně spolupracují a Lukáš ukázal, že dokáže tým podržet. V Chrudimi potvrdil, že i když nechytá pravidelně, je schopný jít do brány a podat výborný výkon.

Před sezonou bylo rozhodnuto, že FC Písek nepřihlásí do krajského přeboru B-tým. Jak vidíte tento fakt nyní?
Otázku B-týmu jsme před sezonou řešili hodně dlouho. Počítalo se s širokým kádrem, ale opět se ukázalo to, že i když máme osmnáct lidí, tak k zápasům odjíždíme v patnácti kvůli zraněním. Martin Voráček nehrál podstatnou část podzimu, zranil se Tonda Presl, Ondra Běloušek a další. Věděli jsme, že by takový scénář mohl nastat – zvlášť, když jsou letos hodně vytížení i dorostenci a béčko z tohoto pohledu ztratilo smysl. Z A-týmu si méně zahráli tři hráči. Jinak se to protočilo a každý dostal svou šanci ukázat se.

Během podzimu se na lavičce áčka objevil Adam Kasík z týmu U 19. Sledujete starší dorost pozorně a vidíte v devatenáctce možné budoucí posily?
Musím se přiznat, že letos sleduji devatenáctku více než v předchozích sezonách. Určitě tam nějací kluci jsou. Adam Kasík je vidět, protože dává góly, ale jsou tam i jiná jména. Chceme vybrat pět kluků, kteří by se mohli zapojit do přípravy a dostat prostor. Plánujeme také zápas, ve kterém zapojíme oba týmy – áčko i U 19. Je důležité, aby mladí kluci cítili, že jejich výkony někdo sleduje. S trenérem dorostu Rosťou Grossmannem se o tom bavíme a celkem intenzivně spolupracujeme.

Jaký bude následující program A-týmu FC Písek?
Od pondělí 27. listopadu do 8. prosince nás čeká tréninkový meziblok, který právě využijeme ke sledování hráčů devatenáctky a těch, kteří se vrátí z hostování. Budeme se připravovat na leden, abychom po novém roce ztráceli co nejméně času. Několik fotbalistů čeká operace, takže přestávka bude i rekonvalescenčního charakteru. Budeme se také samozřejmě bavit se sportovním úsekem a vedením. Řekneme si, jak pojmout jarní část, co zlepšit a jak nastavit koncept.

Kolik plánujete přípravných zápasů?
Trochu jsme ubrali z množství zápasů. Poučili jsme se z loňska, kdy jsme s vidinou velkého množství hráčů naplánovali hodně zápasů a kádr tak široký nebyl. Budeme spíše trénovat, ale mohu zmínit například přípravný duel s druholigovou Příbramí.

Jaký je váš osobní cíl pro jarní část České fotbalové ligy?
Byl bych spokojený, kdybychom dokázali předvádět výsledkovou vyrovnanost. V některých duelech musíme zlepšit herní projev a naučit se otáčet zápasy s nepříznivým průběhem. Musíme vědět, že utkání mohou bolet. Že to není jen o tom, že když nás soupeř nechá hrát, nesázíme mu pět či šest branek.
Ještě bych chtěl poděkovat všem fanouškům píseckého fotbalu za jejich přízeň a přeji jim pěkný zbytek roku a příjemné svátky. Stejně tak bych rád poděkoval veškerým lidem, kteří u FC Písek působí v nejrůznějších pozicích, protože bez nich by to nešlo.