Kamil Hajdušek vítá, že v Písku mají tým plný vlčáků

Po dvou vystoupeních na půdě soupeřů se písecký celek představil domácímu publiku. Čekalo se, že potvrdí předchozí výsledek z Králova Dvora a napraví úvodní domácí porážku po penaltách s Benešovem. Povedlo se. Jihočeši v první půli s Benátkami předváděli excelentní fotbal a získali dvougólový náskok, který při troše štěstí mohl být i vyšší. Po obrátce už se jim tolik nedařilo, brzy inkasovali, ale dokázali udržet těsné vedení.

Nástup proti Benátkám byl drtivý. Útoky se valily na soupeřovu branku a zdaleka nemuselo zůstat u dvou Slepičkových gólů. „Jde o to, aby fotbal byl nejenom hezký, ale taky účelný,“ zamýšlel se Kamil Hajdušek. „První tři podzimní kola jsme předváděli takový naivní hezký fotbal maximálně po vápno. Gólmani si proti nám skoro nesáhli na střelu. V Králováku jsme to změnili a vytvořili si víc šancí, než předtím za celé tři zápasy. Pokračovali jsme v tom proti Benátkám. Pokud udržíme vítěznou vlnu, tak věřím, že se dostaví i ten fotbal,“ ujistil rodák ze Strakonic.

Před výkopem se Benátky nacházely v tabulce výš, než Písek, a mužstvo nehrálo vůbec špatně. Bylo nebezpečné hlavně v brejkových situacích, jenže domácí do nich Středočechy moc nepouštěli. Naopak, na jejich polovině vytvořili pořádný vítr. „Myslím, že jsme velmi dobře připravení fyzicky, rychlostně na míči i technicky. Týmy ve třetí lize dokážeme obehrávat, ale vždycky je nutné začínat u jednoduchých věcí, k nimž patří bojovnost, důraz, komunikace, zodpovědnost,“ rozpovídal se brankář.

Dal přednost chytání ve třetí lize

Pět minut po změně stran dali Benátečtí kontaktní gól. „Protihráč utekl po naší levé straně, ale nepopíšu přesně tu situaci. Většinou si po zápase pamatuju prdlačku. Jestli mi to dával kolem nohy nebo pod nohou, fakt nevím. V každém případě bylo naší vinou, že jsme inkasovali v úvodu druhého poločasu a potom ještě měli kejdu, když jsme tam nechali samotného frajera hlavičkujícího do tyče. Mohli jsme přidat nějaký gól dohrát v klidu, ale dostali jsme se pod tlak. Dosud nejsme v takové pohodě, abychom zvládli vytáhnout zápas na tři nebo čtyři nula. Teď potřebujeme body a ty naštěstí máme,“ setřel si pot z čela.

Odchovanec Katovic, jenž vedle žákovského mezipřistání ve Strakonicích a v dorostu na SKP Č. Budějovice strávil dlouhá léta v černobílých barvách budějovického Dynama, si zatím užívá plnou důvěru píseckých trenérů. „Rozhodně jsem spokojený. Samozřejmě cítím, že záleží především na mně. Když k tomu nepřistoupím, jak bych měl, tak nebude nic jistého. Nikdo tady nemá nic jistého. Třeba zkušený Aleš Kočí hrál stabilně a najednou vypadl ze sestavy. Je dobře, že máme tým vlčáků. Je to vidět na tréninku. Každý se chce dostat na trávník. Proto musíme makat a makat,“ usmál se Kamil Hajdušek.

Z druholigového Dynama zamířil letos v létě do třetiligového Písku a stal se kmenovým hráčem. Podepsal smlouvu na dva roky. „Nepropadám skepsi z toho, že jsem ve třetí lize. Uvidíme, kam mě to zanese. Odešel jsem na vlastní žádost, ale nejsem zahořklý. Prostě jsem cítil srdcem, že potřebuju změnu. Už mě to ubíjelo, chytat jenom za juniorku a sedět v áčku na lavičce. Nechtěl jsem absolvovat to samé, co kdysi můj kolega Zdeněk Křížek. Počkal si na šanci, ale já zvolil druhou variantu, že budu radši nastupovat za dospělé v nižší soutěži. Když se udržím v brance, budu mít přes třicet zápasů v sezoně a to mi dá víc, než Juniorská liga,“ přiblížil svoji filozofii.

Pod Černou věží strávil kus života. Loučil se v dobrém. „V Dynamu mám spoustu kamarádů včetně Zdeňka Křížka, od něhož jsem se hodně naučil. Klukům pořád fandím. S některými se vídám pravidelně, máme společné ubytování,“ svěřil se student Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde nastupuje do třetího ročníku bakalářského oboru obchodní podnikání. A dodal, že drží palce také mužstvu Otava Katovice v krajském přeboru. Jeho otec Tomáš tam dělá už léta předsedu a starší bratr, rovněž Tomáš, hraje na pozici stopera.