Demolici Třeboně zařídil hattrickem Muž kola Martin Šíma
Asi největší překvapení minulého kola krajského přeboru se odehrálo v Třeboni, odkud si Olešník odvezl všechny tři body po vysokém čtyřgólovém vítězství. Jeho hlavním strůjcem byl Martin Šíma, který z postu levého záložníka nastřílel tři góly. Dlouholetá opora tak zajistila svému týmu současné vedení v soutěži.
Jak se vám líbí současná tabulka KP? Olešníku to tam docela sluší.
V Olešníku se nám tabulka krajského přeboru samozřejmě líbí a v kabině je po třech kolech výborná nálada, teď je důležité potvrdit body z venku. Co je pro nás důležitější než postavení v tabulce, je výkon, který předvádíme. Naše hra se každým zápasem zvedá a konečně se tým začíná sehrávat.
Po posledním kole je to hlavně vaše zásluha, když jste dokázal v Třeboni zaznamenat hattrick. Na tolik gólů asi nejste v Olešníku moc zvyklí. Ostatně, kdy jste naposledy dal tři góly v jednom utkání vy sám?
Nebral bych to úplně jako svojí zásluhu, vždycky musí hrát dobře všech jedenáct lidí, co je na hřišti. A to se nám podařilo. Mně to tam zrovna padalo a příště to může být zase někdo jiný, kdo dá góly. Důležité je navázat na výkon z Třeboně a minimálně ho doma zopakovat. Tři góly jsem naposledy dal za muže v A třídě.
Třeboň jste museli něčím dokonale zaskočit, protože ani ona není zvyklá tolikrát inkasovat. Jaké byly pokyny trenéra?
Pokyny trenéra byly, abychom hráli ze zajištěné obrany, abychom si dávali pozor na standardní situace a nenakopávali zbytečně balony do soubojů. Myslím, že se nám pokyny povedlo splnit a že jsme měli většinu zápasu míč na našich kopačkách.
Zkuste si, prosím, vzpomenout na ty tři důležité okamžiky utkání.
První důležitý okamžik byl to, že jsme jako první skórovali. To nám dodalo klid ve hře. Druhý okamžik přišel, když jsme dali třetí gól ještě do přestávky, jelikož poté musela Třeboň do druhé půle hru otevřít a snažit se dát kontaktní gól. To se ji ze začátku půli vedlo a chvíli na začátku půle nás zatlačili, ale po tvrdém zákroku Dauího (obránce Daulet Nygmet, pozn. aut.) najednou Třeboň přestala zase hrát. To si myslím, že byl třetí důležitý okamžik.
Patříte už delší dobu k oporám týmu, i když vaše výkony poněkud zapadly v nevýrazných výsledcích celého týmu. Aspoň něco podobného tvrdili i vaši trenéři. Co vy na to?
Máte pravdu, že minulou sezonu se nám až tak moc nedařilo a hned od začátku sezony jsme se „plácali“ dole v tabulce. A pokud se nedaří, dopadne to na každého v týmu. Na druhou stranu jsem proto rád, že se nám tento rok povedl vstup do sezóny, který je velmi důležitý. Ale je třeba makat dál. Doufám proto, že do dalšího zápasu půjdeme se stejným nasazením, jako předešlé zápasy a nic nepodceníme.
Když trochu zabrousím do hluboké historie, tak poprvé jsem měl možnost vás zaregistrovat při Hlubocké zimní lize ještě v době, kdy jste byl dorostenec. A už tenkrát jste se mezi zkušenějšími hráči neztratil a spoluhráči, třeba Zbyněk Rys nás upozorňovali, ať si vás pamatujeme. Že o vás ještě uslyšíme. Jak jste vy přistupoval ke kolegům v týmu, kteří už ve fotbale něco dokázali? A Olešník se měl čím i kým pyšnit. Kdo byl vaším vzorem?
Když jsem přišel do áčka jako dorostenec, měl jsem na prvním tréninku k ostatním hráčům respekt, protože jsem kluky znal pouze z tribuny, když jsem se na ně chodil dívat. Po pár trénincích jsem ke starším kolegům přistupoval stejně jako ke všem hráčům, se kterými jsem kdy hrával. Třeba zrovna Zbyňa Rys byl takový typ, který mladé nové hráče vždycky podržel a snažil se je začlenit do týmu.
Takže vy jste věrný Olešníku od začátku své fotbalové kariéry? Kdy a jak začala?
Fotbal jsem začínal hrát v pěti letech v Olešníku. Žádný z kluků, se kterými jsem tam kdysi začínal, už tam bohužel nehraje. Zhruba v osmnácti letech jsem se dostal do Dynama, kde jsem stabilně hrával střed zálohy. Bohužel jsem se po půl roce zranil, proti Táborsku jsem si přetrhl lýtkový sval. Poté jsem zhruba půl roku nehrál a při prvním tréninku po půl roce jsem si zranění obnovil na další půl rok. Pak bylo těžké se do toho dostávat a po domluvě s trenéry v Dynamu jsem se vrátil zpět do Olešníka. V posledních sezónách občas přišla nějaká nabídka do divize nebo Rakouska, ale neměl jsem důvod odcházet, jsem v Olešníku spokojený. Pouze na závěr své kariéry bych si chtěl zahrát nižší soutěž za Dívčice s kluky, se kterými jsem fotbal začínal.
Kdo vedl vaše první fotbalové kroky? Nebo i ty pozdější.
Mé první fotbalové kroky v pěti letech vedl Fanda a Pavel Bartuškovi. Těchto lidí si nesmírně vážím a dodnes mám stále od nich nesmírnou podporu. Pak mě do dorostu vedli další trenéři zejména z Olešníka. V dorostu mě pak vedl v Dynamu trenér Čadek a trenér Kamil Tobiáš. V mužích pak trenér Komrska a trenér Borový.
Na jakém postu jste nejčastěji strašil své protivníky?
Nejčastěji jsem hrával střed zálohy, kde jsem vždycky góly spíš připravoval. Od mužů jsem se přesunul na levý kraj zálohy.
Olešník zažíval v poslední době pocity euforie i smutku. A přiznejme si, že na obou situacích nesli hlavní vinu samotní hráči. Chvíli jste hráli jako z partesu, pak ale najednou byla chuť do hry fuč a příjemné vzpomínky odfoukl vítr jako pampeliškové chmýří. Tak náladoví přece nejste. Proč najednou ta beznaděj na place i na tribuně?
Myslím, že někteří z nás v minulé sezóně nepředváděli výkony, na které herně máme. To se odrazilo i na celém našem herním projevu. Proto po sezóně někteří hráči u nás skončili, přesunuli se do béčka a někteří noví hráči přišli a tým se ještě zkvalitnil.
Ale zdá se, že se znovu začíná blýskat na lepší časy. Vydrží to delší čas?
Jestli se nám bude dařit stále, nevím. Určitě přijde i chvíle, kdy se nám nebude tak herně dařit a budeme to muset urvat bojovností. Pokud budeme ale takto stále makat na to procent jako předešlá utkání, nemám strach, že bychom nezískávali důležité body.
To vlastně můžete dokázat v následujícím kole, kdy přivítáte sezimoústecký Sokol i s jeho novým trenérem. Na tenhle tým jste zřejmě ještě nenarazili, je to nováček soutěže. Co asi tak vymyslet, nebo se spolehnete na pokyny trenéra?
Uvidíme, co trenér připraví. To se dozvíme na pátečním tréninku. Každopádně nesmíme soupeře podcenit, a pokud navážeme na předešlé výkony, věřím, že získáme další body.