Životní jubileum Pavla Tobiáše. Nejúspěšnější dynamácký trenér slaví sedmdesátiny
Podstatnou část trenérské dráhy strávil v Dynamu České Budějovice, zkušenosti má ale také s koučováním Příbrami a jeden rok byl také šéfem lavičky pražské Slavie a Brna. Když v sezóně 1993/94 byl ve 38 letech jmenován hlavním trenérem, hned s ním dosáhl na nejlepší umístění v historii klubu. Dynamo skončilo po podzimu snů na druhém místě, celkově na šestém. Startovalo v letním Interpoháru, v němž porazilo slavný Hamburk.
Člen dynamácké Síně slávy odkoučoval na střídačce přes tři stovky zápasů. S klubem slavil rekordní čtyři postupy mezi elitu. Prvně přímo na hřišti (1985), pak jako Kotrbův asistent trenéra (1991) a dvakrát v roli hlavního kouče (1999 a 2002). Na budějovické střídačce má za sebou 303 zápasů s bilancí 82 výher, 81 remíz a 99 porážek. Celkem v lize 406, což je druhý nejvyšší počet. Trénování se věnuje i syn Kamil.
Gratulujeme vám k životnímu jubileu. Jak žijete v současné době?
Děkuji za blahopřání. Žiju s manželkou na chalupě na Lipně. Dá se říct, že se mám dobře, nic mi nechybí. Mám hodnou ženu, dva syny s rodinami, pět vnoučat, se kterými jsem si hodně užil, ale dnes jsou skoro dospělí. Často k nám jezdí. Chodím s kamarády na pivo. Občas něco udělám kolem chaty. V létě je tu hodně práce. Zkrátka žiju jako starý chlap, kterého baví život. Jsem spokojený.
Užíváte si důchodu. Co vás naplňuje?
Nejvíc rodina, mám tři vnučky a dva vnuky. Strávili u nás v dětství hodně času, s manželkou jsme na ně zvyklí a dá se říct, že závislí. Navíc jeden vnuk a jedna vnučka jsou velmi dobří sportovci. Jsem na ně hrdý, stejně tak i na ostatní. Velmi nás s manželkou duševně obohacují a je s nimi legrace. Je to náš život.
Co je vaším největším koníčkem?
Fotbal, samozřejmě pasivně. Dívám se skoro na všechny zápasy české ligy a evropské poháry, občas Premier League. Sleduji, hodnotím, nadávám, ale raduji se z úspěchů českého fotbalu.
V jaké kondici se cítíte a jak vám slouží zdraví?
Cítím se v kondici přiměřené věku. Nejvíc bolí kolena, protože jsem byl typ, který pořád běhal. Všem radím, sportujte, ale přiměřeně od každého. Jednostranné zaměření v důchodu víc bolí.
Navštěvujete fotbalové stadiony?
Na fotbaly osobně nechodím. Sleduji zápasy v televizi. Díky programu ligy, je to sobota a neděle celé odpoledne a večer. To mě baví.
Scházíte se s kamarády, bývalými spoluhráči?
Nescházím. Většinou mají akce v Českých Budějovicích a pro mě je problém doprava. Ale popravdě ani mi to moc nechybí. Za celou kariéru jsem byl v kontaktu s tolika lidmi, že teď jsem nejraději s rodinou. Ale na své spoluhráče a kolegy z trénování moc rád vzpomínám. Navíc teď je jich hodně zpátky v Dynamu. Ty vzpomínky jsou to největší bohatství a stále se při nich směju.
Autor: Redakce
