30. 4. 2026
Články

Chtěl jsem si ještě zahrát lepší fotbal, říká o svém příchodu do Dražic Martin Pinc

Dražice - Na jaře na sebe v 5. lize svými výkony poutá pozornost několik nováčků. Jedním z nich je dražický Martin Pinc. Osmadvacetiletý záložník hrál ještě na podzim v Mezně, kde dělal první fotbalové krůčky, během zimního období se ale objevil v Dražicích. A odvádí zde výbornou práci. V posledním utkání s Týnem nad Vltavou byl u všech gólů (2 + 1) a Dražice získaly důležité tři body, které se jim v boji o udržení náramně hodí. Martina Pince jsme zvolili Mužem kola.

Porazili jste poslední Týn nad Vltavou a po výhře už máte na tohoto soupeře docela solidní náskok. Uklidnilo vás to?

Myslím, že díky této výhře můžeme dohrát sezónu v klidu. Pokud se tedy nestane něco zásadního v divizi, třeba že by padaly dva jihočeské týmy.

V utkání jste prohrávali, ale minutu před pauzou jste dal gól do šatny na 2:1. Byl to rozhodující moment zápasu?

Zlomové bylo to, že jsme zápas otočili během krátké chvíle. Do druhého poločasu jsme šli s tím, že nám stačí udržet vedení, ještě jeden gól jsme ale přidali.

Do Dražic jste přišel až na jaře. Kde jste byl na podzim a co vás do Dražic přivedlo?

V Dražicích jsme působil naposledy někdy před pěti sezónami a pak jsem se vrátil do Mezna, kde jsem vyrůstal. V Mezně jsem hrál od dětských kategorií až po chlapy. Do Dražic jsem přišel proto, abych si zahrál lepší fotbal, dokud mi to zdraví dovolí.

Projevil jste zájem, nebo jste dostal od vedení Dražic nabídku?

Ty poslední roky jsme byli v kontaktu a vedení klubu mě oslovilo asi třikrát, jestli se nechci vrátit. Já jsem tehdy z Dražic odcházel, protože jsem neměl na fotbal čas, udržovali jsme ale dobré vztahy. I kluci z týmu se mě ptali, jak jsem na tom. Nyní se to nějak sešlo a dostal jsem chuť zase si za Dražice zahrát.

Jak vzpomínáte na první dražickou štaci?

První sezóna byla covidová a nedohrála se. Skončila po podzimní části. Druhá sezóna už byla kompletní a docela jsem si to užil. Celkem se nám dařilo, byl jsem spokojený, a i proto jsem se nyní rád vrátil.

Co se za tu dobu v Dražicích změnilo?

Především mužstvo se hodně obměnilo. Ze současných hráčů jsem znal zhruba necelou polovinu, rovněž trenér je jiný. Kádr omládl, kluci jsou ale pořád fajn a jsem nadšený.

Kdo byl tehdy v Dražicích vaším trenérem?

Tenkrát trénoval Marián Horka. Ten hraje v současnosti, tuším, za béčko Dražic. Pomáhal mu Tomáš Hořejší a ten teď dělá asistenta.

Absolvoval jste s Dražicemi i zimní přípravu?

Ano, do zimní přípravy jsem naskočil už v Dražicích. Bylo to dost tvrdé, protože předtím jsem nebyl zvyklý tolik trénovat. Fotbal jsem hrál jen pro radost, jenže v krajském přeboru je potřeba trénovat víc. Bylo to ostré, ale dostal jsem se do toho docela rychle. Pomohlo mi, že už jsem měl dříve něco naběháno.

Hrál jste ještě někde jinde než v Mezně a Dražicích?

Přibližně rok a půl jsem to zkoušel, asi jako většina kluků z okresu, v žákovských kategoriích Táborska. Jak už jsem říkal, na dvě sezóny jsem si odskočil do Dražic, jinak jsem ale hrál celou dobu v mateřském Mezně.

Jakým stylem hry se prezentujete?

Hraji ofenzivního krajního záložníka a spoléhám hlavně na rychlost a vytrvalost, to jsou mé největší přednosti. Prostě to většinou uběhám. Na začátku jsem si ale potřeboval v pár zápasech zvyknout na jiné tempo. V posledních utkáních si to už sedlo a začalo se mi dařit.

V pátek hrajete s rivalem ze Sezimova Ústí. Jak se na tento duel díváte?

Většina kluků v kabině vnímá zápas se Sezimákem jako derby. Hráči obou klubů se znají, protože je to blízko a někteří si zahráli jak v Sezimově Ústí tak i v Dražicích. Hodně se o tom zápase v kabině mluví a určitě ho chceme vyhrát. Bude to důležité i proto, že mezi oběma týmy je pouze jednobodový rozdíl. Záchrana stále není jistá.