Jsem rád, že se u kluků probudila touha ještě něco ve fotbale dokázat, pochvaluje si strakonický trenér Jan Zušťák

Podzim jste v krajském přeboru zakončili na prvním místě. Panuje spokojenost se ziskem 38 bodů a také tím, jakými výkony se mužstvo prezentovalo?

Bodový zisk je samozřejmě krásný. Před sezonou jsem si dal tři cíle - abychom skončili po podzimu první, aby na naše domácí zápasy chodilo co nejvíce diváků a také, aby se protočilo co nejvíce hráčů. Když to shrnu, tak jsme vše splnili. Je jasné, že některé zápasy byly horší a některé zase lepší. Třicet osm bodů je krásná porce a chtěl bych poděkovat nejen klukům, ale i divákům, protože chodili v počtu 400 - 500. Je to odměna nejen pro hráče, ale i pro nás trenéry. Myslím, že podzimní část proběhla dle našeho očekávání.

Jak si vůbec svoji trenérskou štaci ve Strakonicích, kde jste poprvé nakoukl do dospělého fotbalu, užíváte?

Když mě oslovili jednatel klubu Lukáš Mourek s manažerem Václavem Mrkvičkou, tak jsem nabídku zvažoval. Sešel jsem se s kluky, abych zjistil, zda mají ještě touhu něco ve fotbale dokázat, nebo už jsou smíření s tím, že budou hrát krajský přebor. Dali jsme si ruku na to, že chceme posunout strakonický fotbal alespoň do divize, a myslím, že to kluci plní. Trénujeme třikrát týdně, na tréninku nás bývá přes dvacet, což je na krajský přebor neskutečné. Hráči zaslouží obrovské poděkování, protože nechci říkat, že byli úplně mrtví, ale když jsem přišel, byli málo natrénovaní a smíření s tím, že hrají krajský přebor. Jsem rád, že se v nich probudila zdravá drzost a touha ještě něco dokázat. O to jde - hrát fotbal pro lidi, aby je to bavilo a stala se z toho nedělní zábava.

Které zápasy byste vyzdvihl jako nejlepší a které se naopak povedly méně?

Přišly hezké zápasy, ale i ty horší. Do sezony jsme vlétli neskutečným způsobem, když jsme drželi čisté konto asi sedm zápasů. Těžké duely jsme zvládli a dostali jsme se na čelo tabulky s Olešníkem, za kterým jsme byli pořád o skóre. Byl jsem z toho frustrovaný, protože jsem si říkal, že už také musí klopýtnout. Poté přišla série těžkých utkání. Nejprve jsme jeli do Olešníku, kde jsme hráli o první místo. Úvodní poločas byl z mého pohledu asi nejhorší z celého podzimu - měli jsme dostat pět gólů. Naštěstí jsme to přežili a paradoxně jsme ještě mohli vyhrát. Zrodila se však bezbranková remíza. Následovalo utkání se Strunkovicemi, kdy se nám rozbila sestava. Saša Kahuj byl na cvičení, Standa Legdan laboroval s nemocí a Štěpán Keclík měl natažený sval. Ze základu vypadli tři hráči, já sestavu překopal a zkusil rozestavení 4 - 4 - 2. Prohráli jsme i kvůli mně, že jsem do toho sáhnul. Jedinou porážku beru na sebe a nejvíce mě mrzí. Strunkovice nás udělaly z brejků, Michal Požárek s Romanem Žurkem prokázali obrovskou kvalitu. Myslím si, že kdyby v obraně byli Saša Kahuj a Standa Legdan, neprohráli bychom. Následně jsme jeli do Třeboně. Říkal jsem si, že to musíme odčinit. V prvním poločase jsme byli trochu horší, ale po změně stran jsme Třeboň přejeli. Mrzí mě, že jsme to nedotáhli do vítězného konce, protože jsme si v nastavení dali vlastní gól.  Pak jsem říkal, že pokud zvládneme další čtyři kola, přezimujeme první. A to se podařilo - čtyřikrát jsme vyhráli a Olešník ztratil s Třeboní a Jindřichovým Hradcem.

Dojde přes zimní měsíce k nějakým pohybům v kádru?

Měli jsme vytipované některé hráče, ale máme široký kádr a nechci ho zbytečně rozbíjet. V jednání jsou posily, které by nám mohly pomoci, ale nelámu to přes koleno. Chceme zapracovat i mladíky jako Václava Mrkvičku, Lukáše Zvonka, Karla Klouda nebo Viktora Jandu. Naším cílem je zapracovávat mladé hráče, a pokud postoupíme do divize, musí to po starších hráčích převzít. Jestli přivedeme jednoho až dva hráče, bude to strop. Když nepřijde nikdo, nevadí mi to, těmto klukům věřím. V kabině máme výbornou morálku.

Jak bude probíhat zimní příprava?

Zažil jsem spoustu pádů i postupů a vím, že podzim je vždy snazší než jaro. Přijdou zápasy proti týmům bojujícím o záchranu nebo naopak o postup, takže to bude těžší. Musíme se dobře připravit, nabrat kondici a tvrdě pracovat. Věřím, že se nám postup do divize podaří - kvůli divákům i vedení klubu.

Koho vnímáte jako hlavního konkurenta v boji o postup?

Co jsem slyšel, Olešník postupovat nechce, ale na to se nemůžeme spoléhat. Mohou třeba uzavřít spolupráci s někým jiným. Na čele to s námi budou hrát Třeboň, Olešník a Jindřichův Hradec. Těžké zápasy hrajeme doma a věřím, že je zvládneme. Musíme si to užívat a hrát pro fanoušky, aby chodili v ještě větším počtu. A to je ve fotbale největší vítězství.

Statistické okénko

Střelci:

Autor: Redakce | Foto: Jan Škrle