David Lafata: Návrat ztraceného syna

"Nic příjemného to nebylo, ale ničeho nelituji, i když se to vyvrbilo tak, jak se to vyvrbilo. Doufám, že to už skončilo a že se znovu naplno budu moci věnovat fotbalu."

Ale vaše smlouva v Budějovicích měla být lukrativní.

"Co se týká smlouvy, pro mě byla výborná. Já jsem byl rozhodnutý, že ji podepíšu. Podmínky byly opravdu dobré."

V čem tedy byl rozpor?

"Asi v tom, že mi nedovolili trénovat s mančaftem. V novinách bylo napsáno, že když nepodepíšu, nesmím do přípravy, a za tím si lidi ve vedení stojí."

Co na to vaše přítelkyně? Určitě jste se s ní radil.

"Právě, že to nebylo nic příjemného. Před Vánocemi ještě ústní dohoda existovala, takže si našla práci. Ale po Novém roce bylo všechno jinak a zase firma, kde nastoupila, musela počítat s tím, že v létě skončí. Zkoušela několik konkurzů, a když uspěla, tak zase musela odříct. Ale měli pochopení. Špatně to nesl i taťka, který má fotbal moc rád. I on mi řekl, abych neváhal."

Někteří lidé získali dojem, že jste až příliš podlehl vlivu svých agentů.

"I to se v novinách objevilo, že jsem do něčeho tlačený a že se neumím rozhodnout sám. Chtěl bych říct, že to je všechno moje rozhodnutí. Už jsem plnoletý. A naopak bych měl panu Chovancovi poděkovat, že zastupoval hlavně mě."

Bylo vám i vytýkáno, že jste se nezachoval ke klubu nejlépe, když teď za vás nedostane žádné peníze.

"Zachoval jsem se tak, jak někteří tady ke mně. Všichni vědí, že nějaké prostředky Budějovice dostat mohly, ale bohužel bylo řečeno, že dva miliony nejsou žádné peníze."

I když jste nebyl na soupisce áčka, ani béčka, dokonce jste z klubu ani neodešel, přesto jste stále na Střelecký ostrov docházel.

"Musel jsem plnit smlouvu, která mi tu běžela. Trénoval jsem s béčkem, to pro mě byla taková první vlaštovka, i když jsem na zápasy nemohl ani s nimi. Ale byl jsem s klukama. A když to šlo, šel jsem trénovat s Olešníkem."

Ale hrát jste za ně nesměl.

"Myslím si, že ve svém volném čase si můžu dělat, co chci. Nehrál jsem žádný organizovaný zápas."

Občas se i televizi objevily záběry, na kterých jste trénoval sám.

"Pomáhal mi Karel Musil, který mi dělal tréninky. Doufám, že jsem mu svým výkonem proti Drnovicím neudělal ostudu, že mě připravil dobře."

Jak jste nesl ten výpadek zažitého zápasového rytmu? Nestoupala nervozita?

"Odmalička jsem byl zvyklý, že sobota a neděle patří fotbalu a najednou ten fotbal nebyl. Bylo to zvláštní, také jsem byl občas o víkendu doma, i když to byl nezvyk. Máme doma štěně labradorského retrívra, takže jsem s ním chodil ven. Dokonce jsem se dostal i na zahrádku a přiložil ruku k dílu. Neříkám, že bych se v zahrádce vrtal, ale občas jsem vypomohl. Volného času jsem měl až moc."

Dejme tomu, že pro trenéra Roberta Žáka, který vašich schopností na jaře nemohl využít. Ze spánku Šípkové Růženky vás však dostal František Cipro.

"Moc jsem s tím už nepočítal, že bych si mohl zahrát. Bylo to vysvobození, měl jsem z toho velikou radost. Dozvěděl jsem se to ve čtvrtek před utkáním s Drnovicemi. Se spánkem jsem nikdy neměl potíže, ale usínalo se mi potom snad i líp."

Jaká byla vaše příprava na utkání s Drnovicemi?

"Myslím si, že trenéři béčka Skála s Bernátem i Karel Musil mě připravili dobře, i když ten herní výpadek byl znát. Chuť byla obrovská, doufám, že jsem moc nezklamal."

Čím vás trenér Cipro naočkoval?

"Hlavně říkal, že nejsme v nejlepší situaci a snaha chtít změnu musí být vidět na hřišti. Snad jsme to splnili. Možná to nebyl krásný fotbal, ale jsou doma."

Terén byl měkký, určitě to nebylo nic snadného znovu nastoupit do náročného zápasu.

"Řekl bych, že kluci to měli předtím daleko horší, protože hráli skoro na bahně. To byla dřina. Dneska už to bylo vyschlé, myslím, že jsme se s tím poprali a hlavně, že jsme vyhráli."

Na hřišti jste se objevil s novým číslem 21.

"Když jsem se teď vrátil, tak čtrnáctka nebyla volná a na mě zbyla jednadvacítka. Snad mi také přinese štěstí a znovu nějaké branky. Je na nás řada někoho porazit, ale všechny zápasy jsou pro nás důležité, až existenční. Myslím si, že tenhle mančaft do první ligy patří a že to dokážeme."