V Rudolfově začíná éra po Pouzarovi. Musíme ho nahradit, říká nový kouč Otakar Matouš
Jak se zrodilo vaše angažmá na Rudolfově?
Začátkem července, zrovna jsem byl na dovolené, mě oslovili Honza Šindelář s Honzou Novotným. Nechal jsem si chvíli na rozmyšlenou a po návratu z dovolené jsme se domluvili zatím na půlroční spolupráci. Po podzimu zhodnotíme situaci, a uvidíme, jestli budu pokračovat i na jaře.
Co říkáte na vylepšení rudolfovského areálu?
Za těch sedm let se podařilo rudolfovský areál pěkně zvelebit. Líbí se mi nové zázemí pro hosty a pro rozhodčí. Také domácí šatna se zvětšila. Nové je pro mě i malé hřiště s umělou trávou, ovál s tartanovým povrchem a workoutové hřiště. Areál je moc hezký.
Hovořil jste o Šindelářovi a Novotném, které jste v minulosti na Rudolfově trénoval. Jinak se ale tým dost obměnil?
Kromě Šindeláře a Novotného znám ještě z těch starších kluků Slávu Baščevana, Tomáše Teringla, Radka Tyrpáka, Vaška Dvořáka, Máru Sládka a Vojtu Vejvara. Právě Vojtův děda Láďa Fojtík mi tehdy dělal asistenta. Pak je tu spousta mladých kluků, a to jsou pro mě nové tváře.
Říká se, že každý je nahraditelný, což je do jisté míry určitě pravda. Radim Pouzar byl ale hodně výraznou osobností rudolfovského mužstva. Jaký je Rudolfov bez něj?
Pro Rudolfov je to citelné oslabení. Myslím si, že Rudolfovští měli kádr na to, aby krajský přebor udrželi, problém mužstva byl ale v tom, že nedávalo góly. Radima se snažím nahradit a hodně mi v tom pomáhá Štěpán Prokeš. Ten je v roli defenzivního záložníka velmi platným hráčem. Zatím ale odehrál jen jeden celý zápas, protože fotbal musí skloubit s prácí a dalšími aktivitami. Radim chybí, ale musíme se s tím vyrovnat. Rudolfov zkrátka zažívá éru po Pouzarovi.
Nejde ale jen o fotbalové dovednosti, Pouzar měl na tým velký vliv i mimo hřiště…
To je pravda, on dokázal spoluhráče strhnout také svým projevem, a to mi teď hlavně na hřišti chybí. Platí to zejména při absenci Štěpána Prokeše.
Prokeš je tedy tím, kdo by měl Radima Pouzara nahradit? Řekl bych, že povahově je úplně jiný…
Možná není tak emotivní jako Radim Pouzar, ale očekávám, že převezme dirigentskou taktovku a bude dispečerem hry.
Kdo další by měl mužstvo táhnout?
Z těch zkušenějších by to měl být David Říha. To je, dalo by se říci, nepostradatelný hráč. V útoku je tahounem Marek Sládek, i když těch gólů by mohl dávat víc. Samozřejmě budeme taky spoléhat na mladé a šikovné kluky, kterých je v týmu celá řada.
Jak byste charakterizoval současný rudolfovský tým?
Řekl bych, že na Rudolfově je teď dobrá parta a hráči chodí trénovat, což mě moc těší. Přes léto jsme se zaměřili na fyzickou přípravu a nyní se věnujeme v tréninku rovněž standardním situacím a hlavně zakončení. Chtěli bychom se prezentovat kolektivním pojetím a bojovností, protože i v 6. lize jsou kvalitní manšafty, které se samy neporazí. Každý se na nás bude chtít vytáhnout a my musíme ke každému zápasu přistoupit na sto procent.
Zvlášť ke konci jara byl Rudolfov považován v krajském přeboru za outsiedera. Nyní ale hrajete o soutěž níž a najednou jste považováni za hlavní aspiranty na prvenství. Jak se s tím zejména mladší fotbalisté vyrovnávají?
Máme mladé mužstvo a kluci tohle zažívají poprvé. Pomalu si na to zvykají, ale právě proto musí hrát ne na sto procent, ale na sto deset. Je to takové klišé, ale soupeři nás berou jako tým, který sestoupil z krajského přeboru, a budou se na nás chtít vytáhnout.
Jak jste spokojený se vstupem do soutěže?
Suchdol byl nepříjemným protivníkem, ale ve druhé půli jsme ho zlomili dvěma góly a vyhráli 4:1. Tady jsem byl spokojený jen částečně. S domácím zápasem s Novou Včelnicí jsem byl hrubě nespokojený, protože jsme za stavu 2:1 měli proměnit dvě tutové šance a mohli jsme mít vystaráno. Koncovka je ale naše bolest a houževnatý soupeř otočil dvěma slepenými góly na 2:3.
Suchdol jste v nedávné minulosti trénoval. Byli jste na něj tudíž lépe připraveni?
Určitě. Na Suchdol jsem se byl podívat ještě před naším vzájemným utkáním, když hrál pohár s Třeboní. Jelikož jsem suchdolské kluky trénoval, tušil jsem, co budou hrát. Na Suchdol jsme byli dobře připraveni.
Promiňte, skočil jsem vám do řeči. Hodnotili jsme začátek podzimu a nadechoval jste se, abyste řekl něco k zápasu s Kovářovem…
Kovářov je letos velice ambiciózní a domácí nás uvítali ve velice hezkém prostředí. Hrálo se velmi kvalitní utkání z obou stran. Hned na začátku jsme mohli vést o dva góly, nedali jsme ale dvě velké šance. Celý poločas jsme jinak odehráli dobře a byli jsme lepším týmem. Měli jsme výborný vstup do druhého poločasu a po brankách Sládka a Tomana jsme se ujali vedení 2:0. V 73. minutě Kovářov snížil a bylo to drama až do poslední minuty, avšak se šťastným koncem pro nás. Když to zrekapituluji, po třech zápasech máme šest bodů, ale představoval jsem si, že budeme mít alespoň o jeden víc.
Co je cílem Rudolfova pro tuto sezónu?
Chtěli bychom hrát na špici I. A třídy, počítám do třetího místa. Nejdůležitější je ale konsolidace kádru.
O návratu mezi krajskou elitu nemluvíte?
Takový úkol jsem ani nedostal, ale ambice máme samozřejmě nejvyšší.
Autor: Michal Havelka | Foto: Petr Vlasák
