„Mexikáni“ mají můj obdiv, říká k vydařené charitě a sportovní kvalitě senátor Tomáš Fiala
Pravidelně jste navštěvoval strunkovické exhibice v uplynulých letech. Charitativní zápas s Týmem legend SK Slavia Praha měl jiný rozměr a předčil všechna očekávání. Strunkovičtí v čele s předsedou Petrem Kortusem zaslouží velkou pochvalu.
Přesně tak, „mexičtí“ mají můj obdiv. Přivést takovouhle sestavu, mimo jiné i s Vladimírem Coufalem, dát dohromady lidi a podpořit dobrou věc je příkladné.
Na postižená děvčata se vybralo téměř 300 tisíc korun. Jak ocenili slávisté, byla to rekordní částka.
Povedlo se. Neskutečnou částku pomohl zajistit také pan David Ocetník z Klubu přátel Slavie. Hodně podobné projekty podporují, nedávno například v Domově pro seniory na Jezárkách ve Strakonicích.
Nad fotbalovým odpolednem ve Strunkovicích jste převzal záštitu. Akce pro dobré věci je třeba podporovat, že?
Sport byl a je můj život, i když s fotbalem na velkém hřišti jsem míval problém (usměje se). Basket a tenis zvládám lépe. Nicméně rád podobné aktivity podporuji – organizátoři jsou skvělí. Ostatně, dobrovolnictví je nejdůležitější povolání.
Co jste říkal na atmosféru obou zápasů?
Sešlo se fakt hodně diváků a také mnoho legend jak jihočeských, tak těch nadregionálních i mezinárodních. Místní i široce okolní mají fotbal rádi, ve Strunkovicích to žije a pan starosta Matějka má z toho jistě radost.
Kdo je vaším fotbalovým oblíbencem?
Z těch slávistických bych vyzdvihl Stanislava Tecla. Jeho kariéra a přínos pro Slavii, na kterou jsem jako kluk chodíval od babičky ze Strašnic ještě do starého Edenu, jsou mimořádné.
Největší hvězdou byl reprezentační obránce Vladimír Coufal. Do Strunkovic přijel už den předem s rodinou. Vstřícný. Žádná nafoukaná hvězda. Vy jste s ním prohodil pár slov. Na jaké téma?
Dobře jsme pohovořili, představil jsem se a tématem byl právě sport v mém senátním obvodu. A moje good luck do nové sezóny.
Do konce jste nemohl zůstat, protože jste přislíbil svou účast na slavnostech v Prachaticích. Docela hektický pátek, ne?
Většinou takhle u mě probíhají soboty, tady to bylo v pátek. Rádi jsme s manželkou jeli na již 33. Slavnosti solné Zlaté stezky. Byť město Prachatice mi již, na rozdíl od Vimperka, formálně do mého obvodu nepatří, moc rád tam jezdím a sleduji cvrkot na náměstí i v ulicích.
Určitě jste sledoval premiérovou účast strunkovického Blaníku v nejvyšší krajské soutěži a počínání Strakonic.
Jezdíval jsem občas do Strunkovic i na I. A třídu. Byla to docela jízda. Letos stabilní výkony a sedmý „flek“ je pro nováčka úspěch. Blahopřeji. Strakonice prodělaly zlepšení a příští rok by jim tedy postup slušel. Prostě, ve Strakonicích by divize být měla, podmínky k tomu jsou. Ostatně, pamatuji i historickou III. ligu v devadesátkách.
Ve svém obvodu jste často k vidění na sportovních kláních. Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?
Před šedesátkou jsem ještě hrával mistráky v krajském přeboru tenisu, teď už bych to tam neuběhal. Takže mám víc času na sledování ostatních sportů. Musím zmínit strakonické vodní pólistky. Podvacáté za sebou se staly mistryněmi ČR a zapsaly se do České knihy rekordů.
Autor: Michal Průcha
