Z prvních dvou dotyků byly dva góly, směje se Radim Štos
Ve 24. kole krajského přeboru se schylovalo k velkému překvapení. V druhém poločase Třeboň vedla na půdě favorita v Olešníku, který drží několikazápasovou vítěznou šňůru. Pak ale přišlo rozmezí mezi 86. a 87. minutou a velká chvíle pro 29letého útočníka Radima Štose, jenž na hřiště přišel v 78. minutě. Ze svých prvních doteků s míčem na hřišti dal ve zmíněných časech dva góly a svému celku výhru zachránil. Ukázal se jako nejlepší možný žolík, za pár minut byl u klíčových situací, a i proto jsme ho zvolili mužem 24. kola KP. Na svém kontě už má 18 gólů.
V 78. minutě jste šel na hřiště a následně v jedné minutě dal hned dva góly. Povedlo se vám někdy něco podobného?
Abych šel do hry za takového stavu, to se mi samozřejmě stalo, abych potom ale dal dva góly v jedné minutě, to se mi ještě nepovedlo. Musím říct, že v obrat jsem už úplně nevěřil. Každopádně jsem ale doufal, že utkání minimálně neprohrajeme.
S jakými instrukcemi jste na hřiště šel?
Měl jsem to na hřišti rozběhat a tlačit se do vápna. Navíc jsme změnili styl hry na tři útočníky. Především v tom vápně se ode mě vyžadovala nasazení.
Byla radost z obratu větší s ohledem na vaši vítěznou sérii?
Určitě to byla o to větší radost. Navíc, když se nám to povedlo takhle v závěru. Díky tomu držíme naši vítěznou šňůru dál. Bylo to radostné.
Přeci jen, Třeboň s vámi držela krok. Nepřišlo tak třeba jen malé podcenění?
Asi bych úplně neřekl podcenění. Šancí si myslím, že jsme měli víceméně dost. Mohli jsme z nich dát více gólů, ale že by tam bylo podcenění, si nemyslím. Spíš jsme měli celkově menší štěstí v koncovce.
Popsal byste nám oba vaše góly?
Co vám budu povídat, z mých prvních dvou doteků byly dva góly (smích). Z prvního gólu jsem měl tak deset procent. Největší práci odvedl Miroslav Grobár, který utekl po lajně, a následně Lukáš Dudek, jenž mi balon fantasticky sklepl na malé vápno, odkud jsem to už těžké neměl. Druhý gól padl hned z dalšího útoku. Spoluhráči získali míč díky dobré kombinaci a skrz nohy mi pak poslali přihrávku. Já už jen natáhl nohu. Hokejka byla na ledě, jak já říkám, a tečoval jsem, kam bylo třeba.
V poslední době vás příliš nevídáme v základu. Proč jste usedl na lavičku?
Je to pro mě teď složitější. Měnil jsem práci, takže nemám v poslední době úplně natrénováno. Tohle je důvod, proč tolik nehraji. Práce je časově náročnější, než byla ta předchozí, ale už se postupně zajíždím, tak snad se do základu zase navrátím.
Titul už máte téměř na dosah ruky. Je to v týmu cítit?
Určitě to všichni vnímáme. Už to tak nějak odpočítáváme, kdy to budeme moci oslavit. Věříme, že už nám to opravdu nikdo nevezme. Nesmíme ale usnout na vavřínech a naopak se musíme soustředit jen a pouze na vlastní výkon. Teď nás čeká těžký zápas v Katovicích.
